Prosinec 2006

UdĚlÁmE rEkOrD??

31. prosince 2006 v 14:59 | Sendy |  UDĚLÁME REKORD???
Takže lidičky
Na hodně blozích sem viděla rubriku "UDĚLÁME REKORD?" a říkala jsem si co to asi je...později sem zjistila že toe soutěž v co největším počtu komentářů.Mno a tak sem si řekla co tu soutěž udělat aji tady?Ale lidičky musíte se hodně snžit :D:D páč nejvíc komentíku na jednom blogu je přes 4500 komentářů :D:D .Takže vás mooooooc prosím pište v TÉTO RUBRICE hooooooooooooodně komentářů,kecejte o čem chcete probírejte co chcete a tak různě
Děkuju za váš vážený čas :)
papieg vaše Sendy :) :-*

"Mírně" zvrhlá rodinka 16.

30. prosince 2006 v 3:57 | Katie |  "Mírně" zvrhlá rodinka
Ahojky, chtěla bych se vám moooc omluvit, že sem nic nedávám ,ale teď mám nějak extra málo času... nevim proč, když jsou prázdniny. Všechno co jsem si naplánovala mi nevyšlo právě kvůli tomu, že nemám čas... ale to sem teď tahat nebudu. Jinak taky pomáhám Paige na blogu, takže fakt nemám moc času... Moooc se vám omlouvám... a napravim to, nebojte :)
Tak tady je šestnáctý dílek :)
"Promiň." řekl tiše, když mi sundal poslední kousek. "Ale to nevadí, vždyť se vůbec nic …" nestačila jsem to doříct, protože Tom se svými rty přitiskl na ty moje a začal mě něžně líbat. Nejdřív jsem si nedokázala přebrat co se děje, ale potom jsem se přidala a polibky mu oplácela. Postupně se stávaly vášnivějšími a žhavějšími. Až když se ze mě Tom pokoušel dostat tričko, jsem se probrala. Odtrhla jsem se od něj. "Ne Tome, tohle nejde." řekla jsem rázně. "Ale… proč by to nešlo? Vždyť to sama chceš, vidím to na tobě." nedal se Tom a snažil se mě si k sobě přitáhnout. Já jsem se ale nedala. "I kdybych sebevíc chtěla, tak to nejde, sám to dobře víš." postavila jsem se. Tom se na mě podíval psíma očima. "Ale… nikdo se to přece nemusí dozvědět. Když o tom oba pomlčíme, nic se nemůže stát." přemlouval mě pořád. "Já vím. Ale… vždyť jsem tvoje sestra Tome. Tohle nemůžeme. Už se to stalo jednou, nemůžeme dovolit, aby se to stalo podruhý. Promiň." otočila jsem se a chtěla jít pryč. "Ale Chris! Tak… nechoď ještě! Pojď sem." volal za mnou Tom. Vrátila jsem se a sedla si zase na polštář. Tom se ke mně přisunul blíž a objal mě. "Promiň. Nechtěl jsem, aby to dopadlo takhle. Nechci tě do ničeho nutit. Jenom mi přišlo, že jsi to chtěla taky." - "No… v jednu chvíli asi fakt jo, ale potom jsem si to uvědomila. Tohle fakt nejde Tome. Nemělo by se to stávat." snažila jsem se mu to vysvětlit. "Já vím, jsme sourozenci, jenže někdy je to silnější než já. A navíc… mě štve to s Billem. Chápu, že to je jen hra před ostatními, ale mě to užírá. Nechtěl jsem si to připustit, ale je to tak. On se tě může dotýkat i na veřejnosti, líbat tě… A já skoro ne ani když jsme sami dva. Christy, co se to děje? Miluješ ho?" vybalil na mě najednou. "Ne! Nemiluju ho." vypálila jsem hned. "A… asi bych ti něco měla říct." odmlčela jsem se na chvíli. Tom nadzvedl obočí a upřeně mě sledoval. Mluvila jsem tedy dál: "Já… v pátek, jak byla ta oslava… šli jsme se s Billem projít. Došli jsme až k řece a tam… vyspali jsme se spolu. Promiň, ale nešlo to před tebou tajit. Nemůžu být k tobě neupřímná." sklopila jsem zrak. "Ty… ty jsi s ním spala?" škubl sebou Tom. "Oba jsme byli opilí! Neuvědomovala jsem si, co dělám." vyjekla jsem. Tom mi přiložil prst na pusu. "Psst, Bill by nás mohl slyšet." upozornil mě. Omluvně jsem se na něj podívala. "Ale nebylo to z lásky, že ne?" ptal se nejistě. "Tome! Teď jsem ti říkala, že jsme byli opilí! A navíc… i kdyby, tak co?" - "Vždyť jsi moje sestra. Nejde, abys něco měla s Billem, to je naprosto nepředstavitelnej pocit. A abych pravdu řekl… svým způsobem i žárlím. Nesnesu, když tě políbí. Před školou mám vždycky chuť vás od sebe odtrhnout. Prostě tě mám rád a tohle mi nedělá dobře." podíval se na druhou stranu ode mě. Nevěděla jsem, co mu na to říct, tak jsem zatím neříkala nic. Byla jsem zticha. Potom jsem ho jemně vzala za bradu, otočila k sobě a něžně a dlouze ho políbila. "Můžu tě ujistit, že k němu necítím nic víc než k tobě. Nemůžu dovolit, aby se stalo něco víc s kýmkoliv z vás. Žádný rozdíly tam nejsou. Věř mi." ujistila jsem ho. On se mírně pousmál do tmy.
"Tak pojď už." pobídla jsem ho a zvedla se. Taky se zvedl, posbírali jsme všechny věci a pomalu odcházeli. "Chris!?" zavolal na mě Tom a já se k němu otočila. "Jsi skvělá sestra. Lepší jsem si nikdy nemohl přát. Děkuju moc… za všechno. Děkuju." usmál se a znovu mě políbil. Jeho polibky jsem si najednou hrozně užívala. Už nebyly jen tak ledajaký. Byly krásný, něžný…
Vzala jsem ho za ruku a vedla pryč, protože jinak by jsme se odtamtud asi nevyhrabali.
Doma jsem zaplula k sobě do pokoje, abych si ještě udělala úkoly. Asi za čtvrt hodinky někdo zaklepal na dveře. "Ano?" vyzvala jsem ho, aby šel dovnitř. Do pokoje vešel Bill. "Ahojky, potřebuješ něco?" pozdravila jsem ho. "Ne, jen tak jsem šel okolo…" posadil se na postel. Otočila jsem se k němu. "Co jste tam dělali tak dlouho?" ptal se zvědavě. "No… nic zvláštního. Pálili jsme ty dopisy a …" - "Chris já jsem vás viděl, šel jsem zrovna okolo okna. Líbali jste se." přerušil mě. Myslela, jsem, že z nich už omdlím. Oběma vadí, že se líbám s tím druhým! Copak to tak vadí? No… i když…
"No… to je pravda. No a?" prohodila jsem jen tak. "Chris! Copak tobě to nevadí?" - "Co by mi mělo vadit? Vždyť spolu nechodíme! V podstatě spolu nic nemáme. Vůči tobě nemám žádný závazky." zvýšila jsem hlas. "Ale jsi moje sestra! Nedovolím, aby ti Tom jakkoliv ublížil. A navíc… nesnesu ten pohled na vás dva. Nevím čím to je, ale nemůžu vás spolu ani vidět." - "Promiň Bille. Nevěděla jsem, že ti to tak vadí." sedla jsem si k němu. 'Njn, dvojčata… cítí úplně to samý. Ale aby to respektovali, to je ani nenapadne.' musela jsem se v duchu smát. Vždyť oběma vadilo to samý. "Ne, to je dobrý, neomlouvej se. Jen… tě mám rád, no. A mám o tebe strach." podíval se mi do očí. "Ale Bille, to přece nemusíš. Dokážu se o sebe postarat. A navíc… Tom je přece tvoje dvojče, určitě by mi nedokázal ublížit." usmála jsem se na něj. "Já vím…" vzdychl si Bill a dal mi pusu na čelo. Zvedl se a pomalu odešel z pokoje.
'Sakra, co mám teď dělat? Oba jsou tak neodolatelní a vím, že někdy zase přijde ten čas, že se neubráním. Ale nemůžu to přiznat. Ach jo… kdyby se nic z toho nestalo.' přemýšlela jsem, když jsem večer ležela v posteli. Nechtěla jsem ublížit ani jednomu z nich, jenže přitom jsem ubližovala oběma najednou. Nevěděla jsem, co si počít.

Bill is my Superstar

28. prosince 2006 v 13:37 | Sendy |  Bill - fotky

Bill is my Superstar

krásnej, smyslnej pohled.
Slzy a rozmazané tváře,
kůli tomu přece nezmizí jeho osobnost a záře.
září víc než hvězdy na obloze,
aby zářil víc a víc to přece každá fans chce.
....Bill je moje mega superstar
Krásný je, když se Bill směje,
moje srdce se při tom chvěje.
Chvěje se radostí, láskou taky žalem,
Kdyby Bill věděl, že.........ehm
(380x570, 22Kb)
Mega jůů pohled, no to je cool,
chci kousek minuty, chci aspoň půl,
aspoň půl minuty, chci já s nim být,
a něco krásnýho do očí mu říct
Bill je naše pěvecká superstar,
každý to přece ví
přeji mu ať jeho sláva a úspěchy nikdy nezmizí
I have you in my heart...everytime.... forever ...Ya(465x698, 164Kb)
Nechci se opakovat tim co sem už napsala,
vážně nevim co bych ještě dodala.
Že je to krásnej sexy boy,
to každej už dávno ví,
každá jeho fans o něm sní....
tady vypadá nevině, tak nějak miloučky,
jeho upřímný pohled je krásný a slaďoučký.
zdroj-kdyz kliknete na text :)

Dollz Bill a Tom

28. prosince 2006 v 13:36 | Sendy |  Tak různě

Dollz Bill und Tom

Mno akorat Tomovy tak trochu chyběj dready :)

Vlnítka

28. prosince 2006 v 13:35 | Sendy |  Tak různě
Tááákže sou tu vlnítka Georga,Gustava,Billa a Toma .Jak to funguje?? Mno stačí kliknout na odkaz "tady" a tam vám naskočí obrázek , mno a by jak pohybujete myší tak ten obrázek se za tou myší vlní
Příjemnou zábavu :)
tady -GEORG
tak -GUSTAV

tady -BILL

tady -TOM
(---zdroj---)

PRAVDA O ANN-KATRHIN

28. prosince 2006 v 10:52 | Sendy
PRAVDA O ANN-KATRHIN
Po prvním jejich předávání Eins Live Krone šli Tom s Georgem na After Party. Bill s Gustavem šli do hotelu. Tom řekl : "Šla kolem nás milá holka a dala mi skleničku. Nevěděl jsem, že je to alkohol." A Tom se samozřejmě, že opil. Když se potom objevili na internetu jejich společné fotky, fanynky si myslely, že je určitě vyfotil fotograf, ale potom se ukázalo, že to nafotili ty holky s klukama. Fanynky z toho byly dost naštvané a začaly některé vyšilovat. Tom řekl do jedněch novin : "Nejdřív byla Ann-Katrhin jenom milá fanynka, se kterou jsem si užil hodně zábavy, nic víc. Některé fanynky, ale začaly šílet a hledaly jí. Našly ji přes internet a přes něj jí taky začaly vyhrožovat, že se jí něco stane a něco jí udělají. Nemohla jít ani sama ven bez rodičů, protože se bála, že ji na ulici nějaké fanynky napadnou." Potom ale i řekl : "Byla to ale mrcha, chtěla zničit mě i kapelu." ( potvora!!!!!! )
ještě pár fotek...
tahle dala Tomovi to pití...
img208/8164/tom35wwwkepfeltolteshuer8.jpg
Opět ta holka + její kámoška + Georg
img517/6784/tokiohotel15377xewwwkepfeltolteshulw8.jpg
img505/1964/312424390untitledwwwkepfeltolteshugj2.jpg
Ann - Katrin ( vpravo ) a vlevo od Toma zas njáká kámoška
img159/961/4j2oqgwwwkepfeltolteshuuh4.jpg
Georg a Ann-Kathrin ...ježiš jak dělá Ann tu pózu!!! vidíte kam si dává ruku?!!
img505/830/69420wwwkepfeltolteshuwwwkepfeltolteshuyf6.jpg
Tom a Ann-Kathrin ( kráva jedna! )
img504/4623/tusse4235wtwwwkepfeltolteshuuo2.jpg
img504/2820/112360wwwkepfeltolteshukh9.jpg
img504/1568/untitledjghniwwwkepfeltolteshuww0.jpg
img504/5536/fuckwwwkepfeltolteshumc6.jpg
img504/56/tom36wwwkepfeltolteshumb1.jpg
img504/656/tom37wwwkepfeltolteshutt3.jpg
img504/5152/tom38wwwkepfeltolteshucq5.jpg
Tady je ZDROJ

Omluva :)

27. prosince 2006 v 16:29 | Sendy |  Něco o nás
Čauwec lidi!!:)
Chtěla sem se vám moooc omluvit že sem už dlouho nedala něco na blog víte teď toho bylo moc,byly vánoce -svátky klidu a pohody takže se teď pořád někam jezdilo-babičky,tetičky mno dyť to znáte :) . A ještě škola... ttu sme měli i v pátek- mno děs!!!Takže mě snad chápete :). Děkuju za pochopení
Vaše Sendy :)

Nááádherný fotky z Paříže ♥

21. prosince 2006 v 1:00 | Katie |  Fotky mix
Tak tyhle fotky jsou naprosto náádherný!! Úpa jsem z nich nemohla! ♥
No nemusel tam být tak silný copyright, ale i tak jsou krásný... :)

"Mírně" zvrhlá rodinka 15.

21. prosince 2006 v 0:14 | Katie |  "Mírně" zvrhlá rodinka
"Ehmm… no vlastně ti to má pomoct zapomenout na Deenu. Dělaj se kolem toho takový kravinky. No zkusit to můžem, ne?" usmála jsem se na něj. On se na mě napřed koukal trochu nevěřícně, ale potom kývnul.
Za chvilku se tam objevil i Bill a všichni 3 jsme se vydali domů. Tam jsme teda něco poklidili, no myslim, že kdyby to táta se Simonne viděli, asi by je porazilo. Když jsme tak nějak kolem pátý skončili, vypadalo to skoro jako když odjížděli. S prací jsme byli spokojený. "Tááák Tome, jdeme na to?" poplácala jsem ho po zádech. "Cooo? Copak si to tady domlouváte? A beze mě?" přihnal se Bill a prohlížel si nás podezíravým pohledem. "Aale klid bráško. Chci jenom Tomovi pomoct, aby přestal myslet na Deenu." uklidňovala jsem ho se smíchem. Jenže on si to zase vyložil trochu jinak. "No to mě teda uklidnilo. Tak tohle nedovolim! Jednou už vám to snad stačilo, ne? Tome, sice jsi muj brácha, ale ona je moje sestra, je mladší a je to holka, takže jí budu chránit… i kdyby to muselo být před tebou." popadnul mě a od Toma přetáhl k sobě. Tom se na něj koukal jako kdyby spadl z Marsu. "Bille ty seš fakt tele." vyprsknul smíchy Tom. "Šmárja, já nechtěla, aby to vyznělo takhle!" vyprskla jsem už i já. "Já to myslela jinak. To je jenom takovej jakoby obřad… spálí se všechny věci, co s Deenou souvisí. Ještě něco kolem toho, ale nic neslušnýho v tom není. Neboj se." skoro jsem se válela po zemi. Sledovat Billův výraz bylo fakt směšný. Za pár vteřin mu to došlo a začal se usmívat. Přešlo to v hooodně široký úsměv, vypadal roztomile. "Fakt?" zeptal se nesmělým hláskem. "Jo fakt. Opravdu v tom nic není." podívala jsem se na něj s úsměvem. "Billíku, nemusíš mít strach… vážně." objala jsem ho. "Hey, víš moc dobře, že nemám rád, když mi někdo říká Billíku. Tak mi to nedělej naschvál." zasmál se. "Hihi, no tak proomiň.." pohladila jsem ho provokativně po tváři. "Tak Tome jdeme?" otočila jsem se k Tomovi. "Jasně." mrknul na mě, pak se šibalsky podíval na Billa, vzal mě kolem ramen a šli jsme po schodech nahoru. Bill tam zůstal stát a koukal se, jak zacházíme. Nahoře jsme s Tomem vyprskli smíchy. Když jsme se zklidnili, šli jsme do Tomovýho pokoje.
"Taaakže, vezmi všechno, co by mělo nějakou spojitost s Deenou." řekla jsem mu a šla k sobě do pokoje, abych tam vzala dva polštářky, svíčku a sirky. Vrátila jsem se k Tomovi do pokoje. "Tak co, už máš všechno?" zeptala jsem se. "No… myslim, že jo. Můžeme jít." řekl Tom, zatímco v ruce držel pár papírů. "Hele ale jestli to není uplně všechno, co máš, tak to ani nemá cenu. Seš si jistej, že máš všechno?" ptala jsem se ho podezíravě. "Jo, koukal jsem se všude… tak snad. Neboj, nenechal bych si tu nic záměrně. Vždyť sám na ní chci zapomenout." vysvětlil mi Tom. "Tak fajn, jdeme." zavelela jsem.
Vyšli jsme ven, obešli dům a usadili se v altánku na zemi. Sedli jsme si tam proti sobě na ty polštářky a já jsem uprostřed zapálila svíčku. "Taak mi dej copak jsi ukořistil." pobídla jsem Toma a on mi to všechno podal. Položila jsem to vedle sebe a vzala první dopis. "No… tak abys věděl, o co jde… Postupně tu spálíme všechno tohle, ale nejvíc potřebuju tebe a tvoje odhodlání." vysvětlila jsem mu. "Tak tohle vem za jeden konec a spálíme to spolu, jo?" podala jsem mu dopis. "A hlavně při tom mysli na to, že spaluješ Deenu… ze svý mysli a ze srdce." Tom přikývl a my jsme pomalu pálili první dopis. Stejně jsme spálili i ostatní 3, který Tom od Dee měl. Jako poslední šla na řadu její fotka. Bylo mi to trošku proti srsti, když to je moje kámoška, ale dělala jsem to kvůli Tomovi… a chtěla jsem mu pomoct, aby už se netrápil. Tom se na ní smutně podíval, ale pak ji odhodlaně přistrčil do ohně. Měli jsme už všechno spálený a přišla poslední část. "Tak teď sfoukni tu svíčku… zároveň s ní sfoukneš Deenu ze svýho srdce." pobídla jsem ho. Tom se zhluboka nadechl, zavřel oči a silně fouknul. Na obličeji jsem ucítila horké kapky. "Tomee! Chápu, že jsi jí chtěl pořádně sfouknout, ale trochu klidu, jo?" rozesmála jsem se. "Jau! Ale pálí to jak hovado!" to už jsem se řezala na celý kolo. Kapky vosku rychle chladly, takže za chvilku už jsem je ani necítila. "Ježišmarjá, promiň! To jsem fakt nechtěl!" začal se smát i Tom. Pomalu se ke mně naklonil a opatrně začal sundávat kousky vosku.

První , druhá nebo třetí?1

20. prosince 2006 v 15:41 | Sendy |  První , druhá nebo třetí?
"Tak třído nezapomeňte,zítra ráno v osm na hlavním nádraží"podívala se na nás úča
"Wooow já se tak těším!!!!"jásala jsem radostí
"Joooo!!Bude to děsná čurina!!"jásala Sanny
"Holky já se tak těšim!!"obejmula nás Katie
"Tentokrát to nebude žádný poctivý o půl noci večerka!!Na to holky rychle zapomeňte!"koukla jsem se na ně"Tentokrát to bude pořádý vzrůšo , jasný??"
"Jasně!!!!" vykřikly Sanny a Katie naráz
crrrrrrr
"Ježiš to už zase zvoní??!" řekla jsem otráveně
Posadily jsme se na místa,když v tom přišel učitel
"Takže neska si někoho vyskoušíme" podíval se po třídě učitel "Tak kdo už dlouho nebyl...ááááá Sandra tak pojď sandro"
"Ehm..pane učiteli která??" zeptala jsem se páč sme tam vlastně byly dvě..Já a Sanny
"No tak třeba ty"kouknul se na mě
´Super teď dostanu pětku a co pak??´říkala jsem si v duchu
"Tak nám pověz něco o třiceti leté válce"podíval se do svého sešitu se známkami
"Mno tak ehm..."něco sem začala bleptat..mluvila jsem asi deset minut ...to víte všechno co sem mohla sem vokecávala abych nedostala blbou známku :D
"Dobře tak ti dáme jedničku"a zapsal si ji do sešitu
"Super..kujů pane učiteli"řekla jsem:D
"Nemáš za co" usmál se
Hodina utekla poměrně rychle.Za chvilku zazvonimo a my šly domů...
"Hned jak přídu dom začnu si chystat věci"jásala Sanny
"Super"koukla jsem se na ni
"Holky tak zejtra v pul osmi se stavte ju"koukla se na nás Katie
"Jasně neboj"kokla jsem se na ni
"Tak pa"rekla a obejmula mě a Sanny
"Pa"řekli jsme se Sanny naráz
Se Sanny sme bydlely ve stejným baraku...Já v sedmim patře a Sanny v pátym..
"Tak pa Zitra ve čtvrt stav ju?"
"Jasně neboj"obejmula sem ji"Tak pa"
Když sem přišla domů hned sem začala balit.....
(Sendy)

Nech mě už napokoji...prosím 15.

18. prosince 2006 v 16:05 | Sanny |  Nech mě už napokoji...prosím
"No, tak ta je jistého pana Patricka Hölbergra." řekl policista a Bill si povzdychl.
"Copak?"
"Ten chlap už je, ale dva roky mrtvý."
"Vážně?"
"Jo...ehm...máte...teda...tak děkuju...půjdu." málem se prořekl s tím, že ví, že ho mají napsaného i u Marisy.
"Potřebuješ ještě něco." podíval se na něj chlápek.
"Já...jenom...vlastně...Jednu dívky tenhle Patrick zabil..před rokem...ale to přece nejde."
"Nejde, to máte pravdu...a jak se jmenuje ta dívka?" Bill mu nadiktoval informace co o Marise věděl.
"Ten případ se, ale uzavřel tak, že umřela v nemocnici."
"Ano, to já vim...ale co ten chlap?"
"Jakej chlap? My tady žádného nemáme." usmál se na něj policajt.
"Ale...no tak děkuju...moc jste mi pomohl...nashledanou." černovlasý kluk vyšel z kanceláře. Jak je to možný? Vždyť tam ten chlápek byl...
"Mariso!" zavolal. Nikde se nikdo neobjevil, ani neuslyšel ten známý hlas. "Mariso! Já vím, že mě slyšíš! Tak dělej! Ukaž se! Snad se nebojíš." zasmál se, ale nikde se nikdo neobjevil. "Sakra. Seš děsná! Nejseš zajímavá! Seš jenom bláznivá mrtvola." zavrčel a vydal se domů.
"Bláznivá mrtvola? Snažím se jen zjistit kdo mě zabil." uslyšel hlas, ale nikde ji neviděl.
"Ty to víš! Víš to...tak nám dej pokoj. Kašlu už na tebe."
"Pak bys měl trávit svoje poslední dny života s lidma, který máš fakt rád...a Tom taky, protože já vás nenechám žít." něco ostrého mu přejelo před krk.
"Nech toho. Tak se ukaž. Proč se schováváš? Myslíš si, že jsi zajímavá? Ty víš kdo tě zabil a nechápu na co nás teda potřebuješ."
"Ty si jsi nějak jistý tím, že vím kdo mě zabil."
"Nech nás napokoji...nic jsme ti neudělali."
"Právě, že udělali."
"Jo? A co?" řekl, ale nikdo mu už neodpověděl. Buď zmizela, nebo mu prostě nechtěla odpovídat. "Proč nic neřikáš?" a stále ticho...zmizela...je hrozná. "Nesnášim tě." zakřičel do prázdna.
Zalezl do postele...co teď jako budem dělat? Ona je schopná nás zabít...ale vždyť před tím byla tak...tak milá...přemýšlel. Před tím se mu docela líbila...jo...celkem jo...a docela ho štvalo, že se s ní baví Tom...nechtěl to...vlastně ji nechtěl vůbec poznat...
"Bille!!" uslyšel z vedlejšího pokoje Toma. Rychle vylítnul a bežel k němu. Otevřel dveře. "Bille." vypadlo zase z Toma.
"Tome..co ti je? Co potřebuješ?" došel k němu, něco se mu nezdálo...vypadal nějak divně.

(Sanny)

Štítky na sešity

18. prosince 2006 v 0:57 | Katie |  Věci s Tokiákama
Něco pro zpestření nudných hodin ve škole :) Ale je tam nebezpečí, že na to budete koukat a nebudete dávat pozor.. ;D

Němčina...
Anglina
Matika
Fyzika
Ekonomika
Dějepis... (tady má Tomík na děják správnej výraz... otrava! :D)
Chemie

Plágoše z něm. Popcornu

18. prosince 2006 v 0:53 | Katie |  Časáky
Tak tyhle plakátky jsou už krapet starší... ale kráásný :) Všem to tam hroozně sekne ;)




Promo z Francie

18. prosince 2006 v 0:38 | Katie |  Photoshootingy
Taak tyhle fotečky jsou už sice starší, ale krásný jsou furt :) Určitě pamatujete, jak byli TH poprvé na návštěvě ve Francii...





Zpátky do Deutschlandu 27.

17. prosince 2006 v 18:55 | Sanny |  Zpátky do Deutschlandu (pokráčko Čech)
Rychle jsme se všichni tři sebrali a přemýšleli, kde by Bill mohl být.
"No tak...co třeba v parku...tam jsme často chodili a líbilo se nám tam." navrhla jsem a všichni přikývli. Jenže tam nebyl..běhali jsme po městě sem a tam...v nemocnici už taky nebyl... "Tak kde by ještě mohl být?" řekla jsem se zoufalstvím v hlase. Strašně jsem se bála, aby si Bill něco neudělal...
"Prosim vás...neviděli jste někde..." ptali jsme se strašně hodně lidí, ale nikdo o nějakém Billovi z Tokio Hotel nevěděl. Byli jsme už zoufalí všichni...stmívalo se a my ho nikde nenašli a telefony už nebral. Začala jsem brečet, Tom i Linda mě uklidňovali, ale to prostě nepomohlo.
"Není to on?" ukázal Tom na něco, co vypadalo jako hromádka neštěstí. Rozběhla jsem se k němu.
"Bille." šeptla jsem a on zvedl hlavu a podíval se na mě. "Bille, co tady děláš?"
"Sann, mě to tak mrzí."
"Já vím, že tě to mrzí. Mě taky. Já vím, že mě nemá ráda, ale ona to neudělala kvůli tomu. Bille.." objala jsem ho.
"Dík, že si tady." šeptnul mi do ucha.
"Vždycky tady budu pro tebe." řekla jsem a pomohla mu vstát. Pomalu jsme s ním šli na hotel.
"Tak proč to udělala?"
"Tys jí ještě neprokoukl Bille?" podíval se na něj Tom. A jeho brat zakroutil hlavou. Nevěděla jsem jestli je dobrý mu to teď řikat, ale Tom to ze sebe stejně vyklopil. "Bille...štve jí, že ses dal dohromady zase se Sandrou a chtěla, abys trpěl..." šeptnul a Bill rázně zakroutil hlavou.
"Taková není."
"Je, nebo není..." začala jsem.
"To je jedno. Děkuju, že jste tady se mnou...a kvůli Grace se nic nezmění."
Seděli jsme u televize a koukali na nějakou komedii. Bill byl pořád nějak špatnej z tý Grace a myslim, že to úplně dorazil telefon, kdy mu volal Chris, že Grace zemřela...teda, že se zabila..zavřel se v pokoji a nikoho k sobě nechtěl pustit. Jenže mě to ničilo taky...věděla jsem, že je to kvůli mě, a že se teď Bill hrozně trápí...a i když jsem Grace nesnášela, tak jsem brečela...víte jaký to je, když se kvůli vám zabije nějakej člověk? Myslim, že se z toho jen tak nedostane ani Bill ani já...
"Sanny...bude to dobrý, uvidíš." objala mě Linda
"Hm.." vypadlo ze mě a zase jsem brečela. Kvůli ní se nikdo nezabil...
(Sanny)

Rozhovor s Billem

17. prosince 2006 v 10:17 | Sanny |  Články+rozhovory
CG: Dívky tě milují, na každém konzertě někdo brečí a některé dívky se dokonce ptají jestli si vemeš k sobě...můžeš mít něco s fans?
Bill: Já musím říct...nemám rád lásku na jednu noc...na to se zeptejte Toma...on má rád takvýhle "materiál". A navíc, po konzertě jsem opravdu unevaný a nechci si vzít žádnou holkou k sobě do postele.
CG: Miloval si někdy někoho fakt hodně?
Bill: Ne. Určitě ne. Já jsem s holkou nikdy nezůstal víc jak 2 týdny. Jsem na to velmi mladá a navíc hidba je na prvním místě.
CG: Přemýšlel jsi někdy na tím, že některé dívky s tebou chtějí být jenom kvůli slávě?
Bill: Mno...nad tím přemýšlím někdy dost dlouho...já nemám nic co bych měl skrývat, ale tohle je strašně divný, když vidíš stovky lidí, jak čtou o tvém životě. Když se setkám s dívkou...doufám, že neví o Tokio Hotel.
CG: Myslíš si, že bezpečný sex je správná věc?
Bill: Určitě. Všichni by měli myslet na slovo: "bezpečný". Vždycky byste měli mít u sebe kondom.
CG: Skoro všichni si myslí, že jsi gay...tak jak je to doopravdy? Máš rád kluky?
Bill: Ne...NIKDY! Já mám hodně kamarádů gayů, ale nikdy jsem k nim nic necítil. Já nejsem první...ani poslední rocker, který nosí černou nebo má nalakované nehty.
CG: Čeho se bojíš?
Bill: Bojím se hadů a pavouků....
CG: Jaký je tvůj největší plán?
Bill: Až mi bude 18.....potom si budu moct konečně udělat řidíčák.
(Cool girl)
P.S.: překládala jsem to sama:)) tak kdyžtak kdybyste to kopčili, tak se zdrojem:))

"Mírně" zvrhlá rodinka 14.

17. prosince 2006 v 1:42 | Katie |  "Mírně" zvrhlá rodinka
Ahojky, takže teď si sem svojí FF už budu dávat sama :) Jinak jsem se chtěla moooc omluvit (hlavně teda Sanny a Sendy) že jsem sem ještě nic pořádnýho nedala... Nějak mám teď málo času a nestíhám. Blogy nějak v noci nejdou, a já na blogách dělám převážně v noci, a já prostě nemůžu zkontrolovat stav blogu... Takže se pokusim něco si připravit přes den a pak to sem dám. No budu se mooc snažit, protože je mi to blbý, když jsem se sem nakýblovala a teď tu nic nedělám... No tak to by bylo všechno...
Ještě jednou se moooc omlouvám...

No tady už konečně rodinka:

Napřed se jich ptali na takový ty otázky jako vždycky, sledovala jsem to ne zrovna moc zaujatě a chtěla jsem si dojít do kuchyně pro něco dobrýho. Zvedla jsem se a najednou padla otázka: "Co vy a holky?" Sedla jsem si zase na pohovku a poslouchala, co řeknou. Chvíli bylo ticho, ale potom začal Bill pomalu mluvit: "No… nikdo z nás přítelkyni nemá, ale já jsem teď poznal jednu milou dívku. Nevím, jestli z toho může být něco víc, třeba to bude jenom hezký kamarádství… Každopádně bych jí chtěl pozdravit. Moc pro mě znamená, i když se známe vlastně jenom krátce. Ale to pouto… Není možný ho nějak přetrhnout, to tu bude vždycky. A to nikdo nezmění. Mám tě rád Chris." Zůstala jsem na tu bednu čumět jako kdybych spadla z višně. Tak tohle by mě ve snu nenapadlo! Bylo to krásný, jak to řekl. Ale to ještě nebylo všechno. Hned nato se ozval Tom: "K tomu bych taky chtěl něco říct. K Chris mám taky určitej vztah, a taky mi na ní záleží. Moc… taky tě mám rád." usmál se do kamery. 'To mi dělají schválně, nebo co se děje?' pomyslela jsem si. Nechápala jsem, co to do nich takhle najednou vjelo, ale každopádně to od nich bylo hezký.
"A to se tu nebojíte takhle veřejně přiznat?" zeptal se jich moderátor. "Ne, naši fanoušci tohle určitě pochopí. A navíc… s Chris je to jinak, než si teď asi všichni myslí." odpověděl Bill. "Takže fanynky slyšeli jste to, není se čeho bát. Můžete zůstat v klidu." otočil se moderátor do kamery a pak pokračoval s otázkami. Zase to byli takový ty obvyklý. Chvíli jsem na tu televizi koukala, i když jsem to nevnímala, pak jsem si uvědomila, že už to končí, tak jsem to vypla a šla do kuchyně. Tam mi to všechno došlo a pochopila jsem, že to vlastně nebylo tak žhavý. Prostě asi chtěl Bill nějak pojistit to nedorozumění s Deenou, ale zase nechtěl, aby si ostatní fanynky myslely, že někoho má. A při tý příležitosti mě pozdravil… to je všechno. Sama pro sebe jsem se slabě usmála.
Ráno jsem se probudila a šla dolů do kuchyně, odkud se ozývaly dva klučičí hlasy. "Ahoj." pozdravila jsem kluky s úsměvem.Ted den jsem měla fakt dobrou náladu už ráno. Tohle se mi nestávalo moc často. "Dobrý ráno. Tak jak ses tu sama měla?" zeptal se Tom. "No bez vás jsem se dost nudila, ale přežila jsem." usmála jsem se. "Tak aspoň že tak. Ale už se jdi radši přepravit, ať nepřijdem pozdě do školy." pobídl mě Bill. Chvíli jsem se na ně ještě dívala s přiblblým úsměvem, pak jsem se vzpamatovala a vyběhla schody. Rychle jsem na sebe hodila nějaký hardy, namalovala se a přiletěla zase dolů. "Tak můžem jít." zazubila jsem se na kluky a vyšla z domu. "Kdo mi co udělal? Někdo mě něčim musel nadopovat." začala jsem, když jsme byli na cestě do školy. "Proč?" nechápali kluci. "No připadám si jako šílená. Teda obzvlášť dneska… Asi mi hráblo… No nic… Necháme to být. Včera v tý televizi… to od vás bylo moc pěkný. A… abych pravdu řekla, docela mě to dostalo." usmála jsem se na ně. "Vždyť to je pravda, to co jsme tam řekli. Teda pár věcí tam pravda nebyla, ale to bylo fakt nepatrný množství. Chtěl jsem už o tobě říct světu, prostě jsem to nevydržel. Normálně bych řekl, že jsi moje sestra, ale takhle radši ne… když si celá škola myslí, že spolu chodíme…" objal mě Bill kolem ramen. "Ale stejně to bylo hezký… moc. Děkuju, tohle pro mě moc znamená." usmála jsem se. Tom se na mě podíval a taky mě vzal kolem ramen.
"Zítra už maj přijet naši,co?" nadhodil Tom, když jsme stáli v kroužku před školou a Bill a já jsme se drželi za ruce. "No joo, ehm… radši by to chtělo trochu poklidit, nebo to s nima sekne až se vrátí." vzpomněla jsem si, jak to doma vypadá. "Ehmm… to by teda chtělo." zazubil se Bill. "Jo hele, co Deena? Řekla jsi jí to?" vzpomněl si Bill. "Jo, řekla a bylo to v pohodě. Nic jí nebylo divný. Vzala to tak jak jsem jí to řekla." kývla jsem na něj. "Tak fajn, to jsem rád." usmál se. "Já už budu muset letět. Tak zase ve tři tady, jo?" objala jsem Toma, Billovi vlípla pusu a pádila do školy.
Když jsem šla do třídy, po cestě se na mě každej díval. Fakt každej člověk, kterýho jsem potkala. Nahodila jsem sebejistej výraz a nevšímala si jich.
"Hele Chris, tak jak to teda je s tebou a Billem?" zeptala se mě hned Dee. "Ty jsi nepoučitelná. Neřikala jsi náhodou, že tě to vůbec nezajímá?" zazubila jsem se na ní. "No joo, já vím… tak jsem změnila názor, no." nevinně se na mě usmála. "Tak co teda mezi váma doopravdy je?" nedala s tím pokoj. "No tak jak jsem ti říkala včera. A jestli tim narážíš na to, co říkal večer v tý televizi… To doufám chápeš, prostě nechce ztratit moc fanynek, proto to tak zakecal." vysvětlila jsem jí rychle a snažila se u toho vypadat jistě. Asi to tak působilo, Deena jenom přikývla a dál už se tomu nevěnovala.
Když skončilo vyučování, čekala jsem před školou na kluky. Jako první dorazil Tom. "Ahojky Tome." pozdravila jsem ho a on mi pozdrav oplatil. "Jo, na dnešek jsem naplánovala takovej malej obřad. Až trochu poklidíme, můžeme se do toho dát." zazubila jsem se na něj. "Jakej obřad?" nechápal Tom.

Konzert v Česku

16. prosince 2006 v 9:50 | Sanny |  Novinky
Lidičky!! mám pro vás sqělou zprávu!! nakoukla jsem na oficku Tokiáků a hádejte co tam bylo?? Mno jasně, konečně přijednou!!:)) a dokonce 2x

3.4.2007 - Praha, Sazka Arena
7.4.2007 - Ostrava, CEZ Arena

ty woe lidičky! doufám, že se tam dostanu:))))

Vyhrála jsem bleskovku:))

14. prosince 2006 v 16:46 | Sanny |  Něco o nás

Nech mě už napokoji...prosím 14.

14. prosince 2006 v 16:33 | Sanny |  Nech mě už napokoji...prosím
"Nebyl to on, že ne?" uslyšeli vedle sebe známý hlas.
"Ne, tys to věděla, že jo?" obořil se na ni Bill.
"Ano...věděla."
"Ale...proč? Jak, jak můžou mít policajti v počítači v tvoji složce, že tě srazil chlap, kterej už je dva roky mrtvej." podíval se na ni Tom.
"Nevím." usmála se.
"Víš, ty to víš." vyjel na ni dredatej klučina. Jen se usmála a zmizela.
"Super." praštil ovladačem o zem.
"Ale Tome..my to zvládnem, rozumíš?"
"A co chceš jako dělat? Jak to chceš zjistit? Policie nám nepomůže a vlastně nikdo nám nepomůže. Chápeš, že to prostě nemůžeme zjistit? Nejsem žádnej Colombo a ty taky ne. Nemáme vůbec žádnej přístup k nějakejm informacím...jsme jenom dva vejlupkové z Tokio Hotel..a jestli se někdo o tomhle dozví, tak myslim, že naše popularita hodně rychle klesne." udělal Tom svému brattrovi přednášku.
"Klesne i tak...umřeme, jestli nevypátráme kdo ji zabil."
"Kašlu na ní...nemůžem za to, že ji srazil nějakej chlap..za to si může ona sama. Ať nás nechá napokoji." vstal a odešel do svého pokoje.
Byla už půlnoc, když Tom spal, ale Bill stále seděl v obývacim pokoji a přemýšlel. Tom to vzdal strašně rychle, ale to on nemůže...musí pokračovat. Vstal, vzal si baterku, obul se a znova se vydal na policii. Doufal, že okno bude stále otevřené, ale nebylo...
"Sakra!" zaklel a do okna bouchnul. Chvilku přešlapoval na místě a přemýšlel co udělat, aby se dostal dovnitř. Pomalu přešel ke dveřím a opřel se o ně, ani se nepohnuly.
"Mariso..." šeptl do vzduchu. Nic...nikde nikdo...ale teď ji potřebuje...podíval se na papírek, který měl sebou...ten, jak si na něj s Tomem vypsali všechno co by mohli potřebovat v hledání toho kdo zabil Marisu.
"Hledáš tady něco?" uslyšel za sebou mužský hlas. Baterka mu z ruky vypadla. Otočil se.
"Ehm....ano...ztratil jsem tady...totiž...jsem tady ztratil.." nemohl se vymáčknout.
"Cos tady ztratil?" přišel k němu muž blíž. Bill pomalu sebral baterku ze země a couvnul.
"Já jsem tady ztratil...jeden náramek jsem tady ztratil."
"Náramek? A to ho jako nemůžeš najít až ráno?"
"Sem jako myslel, že půjdu teď...protože jsem myslel, že by ho...ehm...třeba ráno někdo našel...ehm...a vzal si ho."
"Aha. A našel si ho?"
"Ne. Asi už tady není...měl bych jít."
"Kdybych ho našel bude tady na policii u mě v kanceláři." mrkl na něho.
"Ehm...vy jste policajt?"
"Ano.."
"Mohl byste mi pomoct?"
"S čím?"
"Potřeboval bych zjistit komu patří tahle poznávací značka." a ukázal mu papírek.
"A to jako proč?"
"No...prosím."
"Dobře, tak pojď se mnou." Černovlasý kluk vlezl s tim chlápkem do kanceláře a sám se divil, jak to šlo lehce...nedokázal už vymyslet žádnou výmluvu...
(Sanny)