Září 2006

Klásná foteška

19. září 2006 v 12:37 | Sanny |  Bill - fotky
Bill: sakra! ten pád jsem nějak nezwlád:-)

Modrý nehtíky...

19. září 2006 v 12:35 | Sanny |  Bill - fotky
radši nekomentowat:-D

Billův podpísek

19. září 2006 v 12:34 | Sanny |  Bill - fotky

nějaký konzíky

19. září 2006 v 12:29 | Sanny |  Koncerty

s fanynkou

19. září 2006 v 12:23 | Sanny |  TH mit fans

Hustá fotečka

19. září 2006 v 12:21 | Sanny |  Bill - fotky

škleby:-)

19. září 2006 v 12:20 | Sanny |  Bill - fotky
Billíííí....copa je??:-)

úsměwy

19. září 2006 v 12:18 | Sanny |  Bill - fotky

Billův zadeček:-)

19. září 2006 v 12:16 | Sanny |  Bill - fotky

Miluji tě!

19. září 2006 v 10:52 | Sanny |  Jednodílné FF
Sledoval jak mizí za budovama. Proplula kolem něj bez povšimnutí. Ta křehká dívka s hnědýma vlasama. Pozoroval ji už dlouho, měl tolik možností ji oslovit, ale nikdy se nepohnul z místa, byl až moc omámený její krásou a navíc se bál. Bál se moc. Miloval ji. Miloval ji tak moc, ale bál se její reakce. Věděl, že by ho odmítla. Toho se bál, že u ní nemá šanci a on věděl, že nemá. Byl si tím úplně jist. Ale proč? Byla tak krásná. Vypadala jako víla, ta nejkrásnější víla z pohádky. Sledoval ji když šla ze školy nebo z obchodu a její křehké ručky se namáhaly s taškama, pomohl by ji.. chtěl ji pomoct moc, ale určitě by nechtěla. Ne od něj.
"Tak Bille, kde zase vězíš?" křiklo na něj jeho dvojče. O té dívce nevěděl. Bill mu to nemohl říct. Věděl, že by se do té dívky zamiloval také a to nechtěl. Ta dívka byla jeho vysněná dívka.
"Promiň Tome." řekl Bill, pořád omámený tou krásnou dívkou.
"Poslední dobou se chováš divně. Děje se něco?" prohlédl si ho starostivě jeho bratr.
"Ne Tome. To nic. Asi jen únava. Zkoušíme teď dost často." Oh ano. Bill a Tom měli skupinu. Ale ještě nikde nevystupovali, nechtěli, ještě nejsou tak dobří. Musí to vypilovat, jenže Bill na skupinu stejně nemyslel. Měl v hlavě jen tu dívku, která ani neví o jeho existenci. Mrzelo ho to. Ale oslovit se jí bál.
"Už zase stojíš na místě. Kam pořád koukáš? Je tam někdo?" až teď si Bill uvědomil, že se každou chvilku zastavuje a otáčí se. Přál si, aby viděl jak ta brunetka k němu běží a šeptá mu do ucha, že ho miluje. A on by jí konečně řekl, jak moc o ní stojí. Jak ji miluje.
"Promiň, ale dneska na zkoušku asi nepůjdu."
"Bille, jsi zpěvák." podíval se Tom na své dvojče.
'Nejsem nic. Bez ní nejsem nic.' pomyslel si Bill a podíval se prosebně na Toma.
"Zpívat můžeš i ty. Jsi lepší. Já nejsem nic."
"Bille, brácho. Jsi hvězda. Nejlepší. Bez tebe by to nebylo ono." povzbuzoval ho bratr.
"Promiň. Možná příště." Tomovo dvojče se otočilo a pomalu odcházelo. Tom se za ním starostově díval. Něco se mu nezdálo. Chtěl, aby jeho bratr byl šťastný. Chtěl, aby byl zase jako dřív. Chtěl mu pomoct.
Bill kráčel uličkama s rukama v kapsách a v hlavě měl tu krásnou dívku. S někým se srazil.
"Oh promiň. Něchtěla jsem." uslyšel jemný dívčí hlas. Byla to ona. Ta, kterou tolik miloval. Ta, pro kterou by obětoval život. Podíval se jí do světle modrých očí a usmál se. První úsměv za poslední měsíc.
"To nic. Je to moje vina" řekl omámeně. Dívka mu věnovala zářivý úsměv a pokračovala v cestě. Bill zůstal stát. Zůstal stát uprostřed silnice a díval se za ní. Byl tak moc omámený její krásou, že ani neslyšel troubící auto. Nechtěl ho slyšet. Chtěl jen, aby se ta dívka vrátila a řekla mu, že ho miluje. Poslední co uviděl před tím, než ho auto srazilo bylo jak k němu dívka běží. Usmál se a zavřel oči. Ucítil silný náraz. Auto ho odmrštilo stranou. Cítil jak ho někdo bere za ruku a pak ten jemný hlásek, hlásek který byl obalen bavlnou..tak jemný.....uslyšel jak k nim někdo běží a ucítil jak mu na tvář ukápla něčí slza. Pomalu otevřel oči a uviděl "svoji" dívku brečet. Z druhé strany ho také někdo chytil za ruku. Chtěl se otočit, ale nemohl. Neměl sílu.
"Bille, bráško. To nesmíš. Slyšíš? Nesmíš mě opustit. Zůstaň se mnou. Udělám pro tebe všechno. Jen mě neopouštěj. Prosím." slyšel Tomův hlas. Chtěl něco říct, chtěl svému bratrovi říct, že ho miluje, protože je to jeho dvojče, které vždycky stálo při něm a pomohlo mu. A pak taky chtěl říct té dívce, jak moc o ní stojí, ale nemohl. Nemohl ničím pohnout. Slyšel jak z dálky houká sanitka.
"Bráško. No tak. Bille. Ty víš jak moc tě mám rád. To mi nesmíš udělat. Bráško." Tomovi se zlomil hlas. Poslední slova co Bill uslyšel, než odešel navždy spát, vyšly z úst té krásně dívky. Šeptla ta krásná slova, která chtěl tak dlouho slyšet. "Miluji tě!"
(Sanny)

Nikdy neřikej nikdy 2.

19. září 2006 v 10:17 | Sanny |  Nikdy neřikej nikdy
Bydlela jsem jenom s tátou. Abych řekla pravdu, nebyl moc nadšenej z toho, že si domů přivedu kluka, ale nakonec to povolil. Dovedla jsem Toma k sobě do pokoje.
"Tak ukaž." Tom vyndal učebnice z tašky.
"Máš to tu hezký." rozhlédl se po pokoji.
"Hm..ehm..dík." otevřela jsem učebnici a vytáhla tužku a papír. Po hodině vysvětlování Tom konečně něco pochopil.
"Wow, tak tohle bude těžký." přemýšlela jsem nahlas.
"Jo, promiň...jsem na matiku úplně tupej."
"Myslim, že ti nebudou stačit dvě hodiny týdně."
"Dvě?"
"No ještě ve škole."
"Oh máš pravdu. Mohla bys..."
"Mohla, tak každej den po škole?"
"Byla bys tak hodná?"
"No jo, co s tebou mám dělat?" usmála jsem se.
"Díky." sebral učebnice a došel ke dveřím.
Šlo to takhle už měsíc, scházeli jsme se každý den, kvůli matice samozřejmě. Tom se choval mile když jsme byli sami, docela jsme se i nasmáli. Ale když mě potkal ve škole nebo na ulici a byl s kamarády, dělal jako by mě neznal. Sice si ze mě nedělal srandu jako jeho kámoši, ale ani mě nebránil, noc. Prostě se choval jako v životě jsem ji neviděl a mě to mrzelo.
"El, dojdeš nakoupit?" zavolal na mě táta. Poslušně jsem popadla tašku a vypadla z domu.
"Ahoj." pozdravil mě v obchodě černovlasý kluk. Byl to Bill Kaulitz, Tomův brácha, dokonce dvojče.
"Ehm ahoj." řekla jsem a chtěla jít dál.
"Doučuješ bráchu co? Nemohla bys..."
"Ještě tebe? V žádnym případě. Tom už je na mě moc."
"Ale ne, jestli byses nemohla zejtra stavit."
"Ehm a to jako proč?"
"No...Tom není nikdy po škole doma a nechce rodičům říct kam chodí."
"Ale to je jeho problem."
"Hm..víš co mě napadlo? Tom je pěknej nevděčník!" chtěla jsem se zeptat proč, ale Bill mi stihl odpovědět dřív než jsem se zeptala.
"Leze za tebou každej den a chce, abys mu vysvětlila matiku, ale když tě potká na ulici nevypadne z něj ani Ň."
"Já vim. Už jsem si zvykla."
"Já bych s nim skončil."
"Hele tys mi přišel dát přednášku o tom co mám a co nemám dělat?" řekla jsem naštvaně.
"NE! Jen mě to mrzí."
"Proč tebe? To by snad mělo mrzet mě, ne? A teď promiň, ale už musim jít." obešla jsem ho a došla k pokladně. Proč se Bill snaží vždycky všem pomáhat?
Venku jsem narazila na Toma.
"Ahoj. Neviděla si jen tak náhodou Billa?" zeptal se.
"Je v krámě." odpověděla jsem a šla dál. Tom se za mnou chvilku koukal.
Další den mi Tom na "doučování" donesl bonbonieru.
"To ti poradil Bill, že mi to máš koupit?" zeptala jsem se překvapeně.
"Ne, vážně ne. Vyšlo to z mý hlavy, fakt."
"Tak ok. Děkuju." usmála jsem se a sedla si na postel. Tom si ke mně přisedl a dlouze se mi podíval do očí.
"Co je?" usmála jsem se.
"Já-já..." začal koktat, ale pořád se mi koukal do očí. Chtěla jsem uhnout, ale nějaká síla mi oči držela pořád na místě. Tom má krásný oči....
(Sanny)

TH maj další ocenění

18. září 2006 v 19:13 | Sanny |  Novinky
Thčka dostali další cenu :-)))) wau tak to je supa mosinky jim to přeju!!!! Byli oceněni jako nejúspěšnější skupina. Obdrželi platinovou desku za jejich životní dílo. Proslavili se a jejich jména jsou na titulkách časáků…prodali několik miliónů desek.

ke komu se wíc hodíš??

18. září 2006 v 19:08 | sanny |  Tak různě

Sqělý wído z konzertů

18. září 2006 v 19:04 | Sanny |  Videa skupiny
.:HIER:. --> tak tady to je....na začátku se tam Bill snaží tancovat no, ale je to božskýýý:-)) a pak tam před Wenn nicht mehr geht je nějaká písnička, kterou jsem fakt nepoznala....tak se na to jukněte;-))):-))

Rozhovor..s Billem o holkách

18. září 2006 v 18:49 Články+rozhovory
Když potkáš holku,čeho si na ni všimneš nejdřív?
Bill: Prstu na rukou. Mam rád pěkne prsty a ta holka musi být samozřejmě hezká.
Máš rad stydlivé a ostýchavé holky nebo spíše odvažnějsí?
Bill: Teď vážně netušim. Musí být prostě přirozená a sama sebou.
Jaký typ oblečení se ti na holce libi?
Bill: Oblečeni,ktere odhaluje její tělo. Myslim si,ze je to velmi sexy.
Bereš jako podváděni flirt,líbani nebo sex?
Bill: Urcite uz i libani,jsem velmi žárlivý člověk.
Jak by jsi reagoval,kdyby jsi viděl svojí přítelkyni jak tě podvádí?
Bill: V první řadě bych s ní v žádném případě dlouho nepromluvil a potom,až bych šel z toho coolove dolu po psychicke stránce,šel bych za ni a promluvil bych si s ní o tom.
Co si myslíš,že je romantické?
Bill: "Love-game" je vždycky romanticka.
Co musí dívka bezpodmínečne mít,aby jsi ji nazval sexy?
Bill: Musi mít nějaký druh zahadného šarmu. Nějaký druh atraktivnosti,charisma. To je to,co ji dělá krasnou.

Tokiáci 5.

18. září 2006 v 18:42 | Sanny |  Tokiáci
"Sakra pusť mě, nemám na tebe náladu." řekla jsem naštvaně. Tom neodpověděl, jen se ke mně dost nebezpečně přibližoval.
"Hele, hele tak to ne. Okamžitě mě pusť."
"Prosím, aspoň jednu." podíval se na mě psím pohledem."
"Ukaž kde máš tu bouli?" sundala jsem mu volnou rukou kšilt. Naštvaně se na mě podíval a pustil mě.
"Super." podala jsem mu jeho čepku a zalezla do domu. Zamávala mu a zmizela. Ts, co si jako myslí? No je to magor no, co se dá dělat. Péťa s Evčou se na mě tázavě dívaly.
"No co je? Nemůžu za to, že přišel až sem."
"Já ti řikala, že po tobě jede." přiskočila ke mně hned nadšeně Eva.
"Prosim tě. Jdi se s tim zahrabat." řekla jsem naštvaně a Petra přikyvovala.
"Fakt tě upřímně lituju." podívala se na mě a zalezla do koupelny. Hm no jo, ale mě je fakt prd platný, že mě lituje.
"Kájo, Kájo...podívej co mi přišlo za SMSku." Eva mi vrazila do ruky mobil.
Ahojky, když už jsme ti našli ten mobil, tak jsme si samozřejmě nezapoměli opsat číslo:-)). Promiň, že otravujem, ale jak se jmenuje ta tvoje kámoška co pro ten mobil byla s tebou, a proč je ksakru tak chladná? Tom, Bill, Gustav a Georg
začala jsem se strašně smát. Eva se na mě zmateně podívala.
"Co je? Vždyť je to hezký a jakej maj o tebe zájem." usmála se.
"Hm, skvělý. Napiš jim, že se jmenuju - Nemám zájem. Třeba už daj konečně pokoj." vyprskla jsem smíchy a vylezla ven z baráku. Chvilku jsem se procházela, když jsem uviděla jak nedaleko mě běží ten kluk co jsem se nim srazila v tý pizzerce. No ten jeden z těch Tokiáků. Bleskově jsem se otočila a zalezla do jednoho krámku s oblečením. Prolejzala jsem tam trikama a jedno se mi tam fakt zalíbilo. Vytáhla jsem ho, že si ho půjdu vyzkoušet, když jsem za sebou uslyšela hlas.
"Máš dobrej vkus." otočila jsem se a koukala do tváře Billa - tý černovlasý holky.
"Hm." chtěla jsem jít dál.
"Lezeme ti na nervy?" usmál se.
"Jak si to poznal?" zašklebila jsem se. Pokrčil rameny.
"Hele nemám na tebe ani na tvý kamarádíčky čas. Jak vidíš jdu si zkoušet triko." zalezla jsem do kabinky.
"Pak se mi v něm ukaž."
"No jo, tos tak uhád. Zrovna tobě." začala jsem se smát. To triko bylo úžasný, ale nevěděla jsem jestli mi fakt tak sluší, že bych ho musela mít. Ale koho se zeptat? Hm, pomalu jsem odrhnula závěs a viděla Billa jak tam stojí s rukama v kapsách.
"Hm, tak co? Mám si ho vzít?" Bill se otočil.
"Wow, co to je za blbou otázku, jasně, že jo. Strašně ti sluší." div mu netekly sliny z huby.
"Hm tak dík." rychle jsem se převlíkla a šla s tričkem k pokladně. Bill šel za mnou.
"To je v pohodě. Zaplatit zvládnu i sama." odbyla jsem ho. Zaskočeně se na mě podíval. Popadla jsem triko a pádila z krámu pryč. Každou chvilku jsem se otáčela, jestli za mnou nejde jeden z tý skupiny. Naštěstí ne. Jenže možná by to bylo mnohem lepší. Když jsem totiž otevřela dveře, viděla jsem Evu jak sedí na gauči s nějakym klukem. Pomalu jsem proklouzla do kuchyně a sledoval je. Toho kluka jsem znala....no sakra! Vždyť to je ten co se se mnou srazil. No to si ze mě děláš srandu! Chtěla jsem jít za Petrou, ale ta je určitě v pokoji, a do pokoje bych musela přes obývák. Sesunula jsem se podel ledničky a čekala jestli ten blonďák neodejde, ale on se jaksi asi nechystal k odchodu. Ach jo, to by mě zajímalo jak tady budu tvrdnout ještě dlouho. Viděla jsem jak se Eva zvedla.
"Donesu něco k pití." usmála se a už si to nasměrovala do kuchyně. Moje naděje, že by si mě mohla nevšimnout byla pryč.
"Karolíno, ty seš tady? Proč nejdeš k nám?" křičela schválně, aby nám slyšel ten kluk.
"Gustav by byl určitě rád." usmála se a vzala skleničky.
"Evo?! Běž do háje." vstala jsem a přešla přes obývák do pokoje k Petře.
(Sanny)

Další hustá fotomontáž

18. září 2006 v 16:27 | Sanny |  Anti TH
Tak tohle je dost hukotná fotomontáž:-D....kdo by to nepoznal tak (zl.) Georg má obličej Billa, Bill Georgův, Tom Gustávův a Gustav Tomův.:-D:-)))

Tokiáci 4.

17. září 2006 v 14:52 | Sanny |  Tokiáci
"Tak jdeš?" otočila jsem se ještě na Evu, která za mnou už poslušně hopsala.
"Kájo, nepřehnala si to? Vždyť jsou náhodou docela super." sjela jsem Evu otrávenym pohledem.
"Hele jestli se chceš vybavovat s holkama, tak se s nima vybavuj, ale mě dej pokoj. Podle mě jsou děsný a dolejzaj."
"Třeba protože se jim líbíš." usmála se na mě.
"Hm, tak to se jdu zakopat."
"Ach jo, Kájíku tobě fakt nic nepomůže co?"
"Hele jen tak mezi náma. Já chci kluka, ne holku. Za ty léta si mohla poznat, že nejsem na holky."
"Ale to jsou přece kluci." řekla nešťastně Eva.
"Nevypadaj na to." řekla jsem a zalezla do baráku. Narazila jsem tam na Péťu.
"Kdeste byly?" podívala se na mě rozespale.
"Znáš Evu, ztratila mobil." a povyprávěla jsem ji co se stalo.
"No to si děláš srandu. To jako fakt to měli ty Tokiáci? Hm tě upřímně lituju." objala mě.
"Jo, to já se taky lituju." usmála jsem se.
Rachel nám udělala snídani a ptala se jak se nám to tu líbí, Eva začala kecat o Tokiácích." s Péťou jsme se na sebe otráveně podívaly.
"Ty ses zamilovala do těch buzen nebo co?" zeptaly jsme se.
"Ne, ale jsem jim strašně vděčná za ten mobil." kousla si do rohlíku. Odbyly jsme ji s "hm" a začaly si povídat spolu. Rachel tak nějak otráveně poslouchala jak Eva pěje ódy na ty hvězdičky.
"Hele holky, já musim do práce." zvedla se Rachel od stolu. Eva se zklamaně podívala. S Petrou jsme se zasmály.
"Holky, co se vám na nich nelíbí." podívala se na nás nešťastně.
"Všechno." řekly jsme na stejno a taky se zvedly od stolu.
Vletěla jsem do pokoje, protože jsem slyšela jak mi vyzvání mobil na plný pecky. Ten co volal má teda pěknou výdrž.
"Ano?"
"Ehm, ahoj."
"Nazdar. Docela by se hodilo se představit."
"Tom."
"Žádnýho neznám."
"Kaulitz."
"To mi neřiká už vůbec nic."
"Billův brácha."
"Bill?? To je ta černovlasá holka? A ty seš ten.."
"Dredatej." dopověděl za mě.
"Ten co si pujčil oblečení od táty."
"Hm, jo ten"
"Odkaď máš moje číslo?"
"Už jsem ti jednou volal."
"Hm. Hele nemám čas."
"Stojim před barákem."
"COŽE???" típla jsem to a vypálila z baráku, vážně tam stál a usmíval se od ucha k uchu.
"Co tady chceš?"
"Jít s tebou ven."
"Ty nedáš pokoj co? Už jsem ti řekla, že nemám zájem se s VÁMA bavit."
"Vždyť se nebavíš s náma, ale se mnou."
"Ještě horší." otočila jsem se a chtěla jít zpátky, ale Tom se rozeběhl a chytil mě za ruku...
(Sanny)

Hukootná fotomontáž

17. září 2006 v 14:19 | Sanny |  Anti TH
ale je to božský:-))))))

videjko-Bill

16. září 2006 v 8:21 | Sendy |  Videa Billa
Tak tady je opět :D další videjko a Billovi je moc hezký tak se podívejte ;-)