Červen 2006

Z Čech mě nikdo nedostane VII.

30. června 2006 v 20:01 | Sanny |  Z Čech mě nikdo nedostane(pokráčko chvilek)
Z ČECH MĚ NIKDO NEDOSTANE VII.

"'A jako si myslíš, že bysme tě nechali se utopit?'" zvážněl Bill. Tom taky nasadil vážnou tvář. "'To nikdy.'" teď jsem se musela smát já. "'Vy jste fakt komici. Kde je Linda?'" zeptala jsem se.
"'Sakra! Jsme ji kvůli tobě nechali dole.'" lekl se Tom a ponořil se.
"'Cože?'" podívala jsem se na Billa. Ten pokrčil rameny a zmizel ve vodě taky. To si jako dělaj srandu, nebo ji tam fakt nechali? To jsou magoři, fakt. Ale co když ji tam fakt nechali...začala jsem panicky plavat ke břehu a nořila se každej metr jestli někde Lindu nenajdu. Když jsem doplavala ke břehu, stál tam Tom s Billem a Lindou a řezali se smíchy. Začala jsem se smát taky. Já jsem fakt blbá.
"'To nebylo směšný.'" lámala jsem se. Bill vešel do vody.
"'To víš, že bylo.'" a strčil do mě, takže jsem zase celá skončila ve vodě.
"'Vy mě tady chcete za ty dva dny zabít ne?'" smála jsem se. Tom nasadil nevinný kukuč.
"'Nee, nikdy!'" no a následoval další výbuch smíchu. Jestli to tady za ty dva dny přežiju, tak si to snad napíšu do deníčku.....:-D

"'Čechy jsou úžasný. Už mě odsuď asi nikdo nedostane.'" rozplývali se kluci večer u ohně. Toma málem omyli, když zjistil, že má ještě pořád mokrý dredy. Dělali jsme si z něj srandu.
"'Hele Tome, tak si ty dredy dej nad oheň.'" navrhl Bill.
"'Jo brácha, bezva nápad.'" zašklebil se Tom. Začaly jsme se s Lindou lámat smíchy. Bill se na nás podíval. "'Co je?'"
"'Tak když si představíš Toma s hořící hlavou....'" vysvětlovala jsem a Linda se začala smát ještě víc, takže spadla z tý lavičky na který jsme seděli. Bill se začal řehtat taky, jedinej Tom na nás koukal jak na zjevení, ale pak mu to asi došlo a začal se smát taky. Bylo to s nima super! Tom vytáhl víno. Linda na mě mrkla a nalila mi. Nechápala jsem proč na mě mrká, ale pak mi to došlo - mrkala na Toma. Proč? O co jde? Co mi zas uniklo? Ach jo. Byĺa jsem unavená, ale spát se mi ještě nechtělo.
"'Hele něco mě napadlo. Co takhle udělat výměnu? Vždyť Sanny tráví čas pořád s Billem a já s Tomem, tak co kdybychom to na tuhle noc prohodili?'" zeptala se nadšeně Linda.
"'Ale..'" začala jsem.
"'Ale neboj, nic by mezi námi nebylo. Jen to prostě zkusit.'" usmála se a my souhlasili. Takže do stanu jsem, místo s Bille, vlezla s Tomem. Byl vysmátej ale jakmile jsem zapla zip od stanu, zvážněl. Podívala jsem se na něj.
"'Sanny, já...'" zasekl se. Tázavě jsem se na něj podívala. "'Dnes byl super den, co?" zamlouval to. Nevšímala jsem si toho.
"'Co? Dopověz to.'"
"'Ne, nic. Jen, že...sluší ti to.'" začala jsem se smát.
"'Kolik si toho vypil? Nejsi trošku mimo?'" myslím, že jsem mu tím pomohla, začal se smát taky a pak mě chytil za ruku. Otevřel pusu, že něco řekne, pak ji ovšem zase zavřel, ale stejně něco řekl:
"'Nejlepší kámoši navždy, OK?'" usmál se. Ve tmě mu zářily jen jeho bílé zuby.
"'Jasně.'" a jako na povel jsme se k sobě přiblížili a dali si PŘÁTELSKOU pusu. A je to uzavřený. Lepšího kámoše mít nemůžu - teda když nepočítám Billa samozřejmě.
Ráno jsem se vzbudila první. Tom ještě spal. Vylezla jsem ze stanu. Vypadalo to, že Bill s Lindou taky ještě spí. Zalezla jsem tedy zpátky do stanu a podívala se na Toma. Ach jo, comám dělat? Prohlížela jsem si ho chvilku. Abych řekla pravdu, byl docela sladkej když spal. Dredy měl všude kolem a měl tak zajímavě našpulenou pusu. Lehla jsem si vedle něj. Tak co jiného dělat? Pokoušela jsem se znovu usnout, ale nějak se mi to nedařilo. Sakra Tome, nechceš už vstát? Jak je možný, že všichni ještě chrápou? Asi po hodině mě to přestalo bavit. Naklonila jsem se k Tomovi a vymýšlela nějaký budíček. Už to mám, naklonila jsem se k jeho uchu, že mu do něj zařvu: 'Budíček', ale jakmile jsem se nadechla, vypadlo z něj: "'Opovaž se!'" otevřel oči a usmál se na mě.
"'To mi děláš schválně? Jak dlouho už seš vzhůru.'" zeptala jsem se skoro naštvaně.
"'No tak asi od tý doby co sis vedle mě zas lehla.'" měla jsem chuť ho sežrat, já ho zabiju. Já se tady nudim a on si hraje na to, že spí. Bouchla jsem do něj.
"'Já myslela, že se nudou sežeru a ty si klidně předvádíš spánek.'" Tom se zářivě usmál.
"'Aspoň jsem co sis mumlala.'" podívala jsem se na něj.
"'A co?'"
"'Tak třeba: 'Já toho Toma asi probudim, nebo nevim.' 'Jestli se někdo neprobudí, tak asi vylezu ven a zařvu na celej kemp - Budíček!''" začala jsem se smát. Ani si nějak nevybavuju, že jsem něco takovýho řikala, ale divila jsem se, že Tom u toho nevyprskl smíchy.
"'No, neměl jsem k tomu daleko.'" smál se. Divíte se mu? Já ne. Poslouchat moje úvahy musí bejt něco..
No co, hlavně že už je vzhůru a já se nebudu nudit. Zavedla jsem řeč na Billa. Tom z toho nebyl nadšenej, ale odpovídal.
"'Hele a měl Bill mezi naší pauzou ještě nějakou holku?'"
"'Ne, pořád na tebe myslel a byl strašně nešťastnej, na nic se nesoustředil a byl zavřenej pořád ve svým pokoji. No a pak se rozhodl za vámi přijet.'"
"'Tys , ale nějaký holky měl.'"
"'Hm, jo měl....sorry znáš mě. A navíc jsem myslel, že to mezi mnou a Lindou skončilo.'"
"'Ale hlavně, že jste zase spolu.'"
"'Hm jo. Ale obdivuju Billa. Strašně moc. Máme každej jinej styl života, ten jeho je sice úspěšnej. Holkám se líbí, ale vždyť je to nuda bejt pořád s jednou holkou...'"
"'Jo Tome, ale ty nedomýšlíš následky. Víš kolika holkách si už ublížil?'" podívala jsem se mu do očí. "'Vim.'"
"'Tak proč to furt děláš? Seš obletovanej a oblíbenej, já vim, že máš kolem sebe spoustu hezkejch holek, ale přece nejde jenom o to si s nima užít a bye, bye!'" Tom se na mě podíval.
"'Já vim. Ale já už jsem takovej. Prostě nevěřím na opravdovou lásku, protože jsem se ještě pořádně nezamiloval.'"
"'Ale co Linda, v Německu si řikal, že...'"
"'Vim, co jsem řikal. Nic se nemění, akorát už to není jako dřív. Časy se mění.'" nepochopila jsem to. Je to stejný, ale jiný? Co je to za kravinu?
"'A co ty a kluci?¨" podíval se na mě.
"'Coby? Si myslíš, že jsem obletovaná jako ty?'"
"'Tak typoval bych. Seš moc hezká holka.'" usmál se.
"'Škoda, že si to myslíš jen ty.'"
"'A Bill.'" zvedl Tom ukazováček.
"'Jo Bill, to je moje zlatíčko.'" Tom se na mě zamyšleně podíval. "'Tak zlatíčko jo? A co jem já?'" "'Hele ty seš můj nejlepší kámoš.'" "'Nic víc jo?'" "'No tak takový malý zlatíčko.'"
"'Malý jo?'" usmál se skočil po mě. Začal mě lehtat. Smála jsem se. "'Tome, vzbudíme Lindu s Billem.'" Tom přestal. "'To bych vážně nechtěl.'" podíval se na mě vážnym pohledem. "'Takhle se mi to líbí.'"
"'Jak takhle?'"
"'No takhle ve dvou. Ty a já.'" podívala jsem se na něj.
"'Ty a já?'"
"'Ty a já.'" podívala jsem se mu do očí. Pomalu jsme se k sobě přibližovali...
(Sanny)

Z Čech mě nikdo nedostane VI.

30. června 2006 v 20:00 | Sanny |  Z Čech mě nikdo nedostane(pokráčko chvilek)
Z ČECH MĚ NIKDO NEDOSTANĚ VI.

Konečně jsme dojeli na místo. Bylo to tam krásný. Velký rybník, u kterého byla velká louka. Vytahali jsme věci z kufry a šli postavit stany. Tom stavěl jeden a Bill druhej. Teda spíš se snažili..Vůbec jim to nešlo.
"'Pusťte nás k tomu.'" odstčily jsme je s Lindou.
"'Ale my bysme to zvládli.'" bránili se kluci.
"'Jo, ale nestačil by vám na to ani tejden.'" podívala jsem se na ně. Oba dva se začali červenat.
"'Hotovo'" prohlásily jsme s Lindou asi po 10-ti minutách.
"'Hele co kdybych bydlel se Sandrou?'" zeptal se Tom. Linda se na něj tázavě podívala. Vlastně všichni jsme se na něj tázavě podívali.
"'To byla sranda.'" začal se bránit.
"'Jen aby.'" podíval se na něj Bill.
"'Brácha..myslíš, že bych ti dělal do holky?'"
"'To si teda myslim.'"
"'Bille, ty deBille!'"
"'A ty seš idiot, co na tom?'"
"'Odvolej to!'"
"'Ani nápad!'"
"'Brácha, ty blbečku.'"
"'No co je?'" zeptal se Bill a začal si vyhrnovat rukávy u svý bundy.
"'Ty se chceš prát jo?'" podíval se na něj Tom. S Lindou jsme na ně koukaly a musely se smát. "'Kluci neblázněte.'" řekla Linda.
"'Jo, to bych klidně chtěl.'" řekl Bill a přistoupil blíž k Tomovi.
"'Brácha, ty seš cvok.'" okomentoval ho Tom a vytáhl si kalhoty.
"'Vy jste fakt magoři.'" usmála jsem se a vtáhla Billa do stanu. Tom si sednul na trávu a sledoval jak stan zapínám. Povzdychl si. Linda se na něj povzbudivě usmála a vlezla do druhého stanu, že se převlékne do plavek.
Já seděla s Billem ve stanu a koukali jsme si toužebně do očí. Chtěli jsme se začít líbat, když jsme uslyšeli jak si Tom s Lindou něco šeptaj. Nejdřív nám to nepřišlo divný, ale když si začali šeptat něco o nás, vystrčila jsem hlavu ze stanu.
"'Nemám ráda, když se o mě někdo baví a já u toho nejsem.'" zazubila jsem se. Linda se na mě podívala.
"'Převlíkněte se do plavek, půjdeme se koupat.'" mrkla na mě. Zalezla jsem zpátky do stanu a vyhodila Billa, abych se převlékla. Bavil se o něčem s Tomem, ale nebylo jim rozumnět. Vylezla jsem ve svých černobílých plavkách. Tom obdivně pískl a Bill ho spražil pohledem, pak vlezl do stanu.
"'Ty plavky ti seknou.'" ohodnotil mě Tom.
"'Díky.'" usmála jsem se. Tom si mě ještě chvilku prohlížel a pak z něj vypadlo:
"'Rozdáme si to spolu...'" řekl to tak zamyšleně.
"'Tome?!'" podívala jsem se na něj nechápavě.
"'Jako myslel jsem tim tu ravčku s Billem.'" řekl rychle.
"'Jo jasně.'" podívala jsem se na něj nevěřícně.
"'Tak beruško, kdo bude první ve vodě!'" vylezl ze stanu Bill a rozběhl se k vodě. Nenechala jsem se dvakrát pobízet a vylítla jsem za nim.
"'Samozřejmě, že já.'" křikla jsem. Bill se otočil a málem naboural do stromu, takže jsem ho předběhla. K vodě jsme, ale doběhli na stejno.
"'Tak běž první.'" postříkala jsem ho.
"'No to jo. Nejdřív tu vodu vyzkoušej ty, a když se ti nic nestanu vlezu tam taky.'" zazubil se a postříkání mi oplatil. Vlezla jsem do vody asi po kolena. Bylo to nějaký studený.Šla jsem pomalu dál s měla v úmyslu skočit šipku, jenže někdo vběhl rychlostí blesku do vody a vzal mě sebou. Byl to samozřejmě Tom. Rozpačitě se usmál, když mě "lovil"
"'Tome, já tě asi utopim!'" usmála jsem se a plavala za nim. Byl, ale rychlejší. Jak to? Vždyť je to antisportovec....sakra! Bill skočil za náma.
"'Pomoc mi ho chytit.'" otočila jsem se na něj. Bill se začal smát.
"'Co je?'" podívala jsem se na něj.
"'Ale nic beruško. Pojď plavem.'" záhadně se usmál a už se rozplácl na vodu. Plácla jsem se za ním. Kde je ten Tom? Hele, že oni na mě něco nachystali? Ne, to ne...Bill taky zmizel. Hm radši rychle ke břehu, nebo mě ještě utopěj. Chtěla jsem se otočit. Pozdě. Něco, teda spíš někdo - kdo to asi mohl být, mě začal tahat ke dnu. Mávala jsem tam rukama a křišel. Tohle nesnášim! Ne, pomoc!
"'Lindo!'" volala jsem. Linda už taky vlezla do vody a když viděla jak bezmocně kolem sebe máchám rukama, začala se smát. Tahání ke dnu přestalo a vedle mě se objevila nějaká "černá zmoklá slepice" :-) a Tom.
"'Kluci, já vás zabiju!'" podívala jsem se na oba. Popadali dech.
"'Nech nás žít, jsme se kvůli tobě málem utopili.'" padalo po slovech z Toma. Bill jen přikyvoval a chytil mě za ruku.
"'Bille, nech toho!'" chtěla jsem ho setřást.
"'Já už nemůžu.'" lapal po dechu. Kopala jsem nohama jak nejvíc jsem mohla. Kdybych přestala jdeme ke dnu oba..:-)
"'Já už taky nemůžu.'" ozval se Tom.
"'Ne Tome, ať tě to ani nenapadne!'" hm pozdě. Tom mě chytil z druhý strany. Byli totálně mimo. Fakt skoro polomrtví. Kopala jsem nohama a mávala rukama. Chtěla jsem plavat ke břehu, ale s těma břemenama to šlo těžce, a ještě vůbec nespolupracovali. Ztrácela jsem energii. Kde byla Linda? Kopala jsem stále míň a míň, až jsem přestala úplně. Šli jsme pomalu ke dnu. Sakra, zapomněla jsem es nadechnout. Tak to je super. Podívala jsem se nahoru. Tam už nedoplavu..zavřela jsem oči a pomalu ztrácela vědomí...potřebuju se nadechnout! Někdo mě táhl za ramena. Konečně jsem se nadechla. Vedle mě byli vysmátí Tom a Bill.
"'Ty woe kluci! Já vás zabiju. Jste mě málem utopili.'" začala jsem se rozčilovat.
"'To ne' To byla jenom sranda.'" zazubil se Tom.
"'To teda jo. Jsem se kvůli vám zapomněla nadechnout.'" kluci dostali záchvat smíchu.
"'No jo, jak málo stačí k dětské radosti.'" vyplázla jsem na ně jazyk.
"'My nevěděli, že ses nenadechla.'" lámal se smíchy Bill. Tom přikyvoval.
(Sanny)

Z Čech mě nikdo nedostane V.

30. června 2006 v 19:59 | Sanny |  Z Čech mě nikdo nedostane(pokráčko chvilek)
Z ČECH MĚ NIKDO NEDOSTANE V.

"'Co - co to máte na ksichtě?'" dostal ze sebe celej rudej.
"'Pleťovou masku.'" řekli jsme oba současně. Tom se začal smát ještě víc.
"'Ty woe, já z vás nemůžu.'" řehtal se dál.
"'Jsme si všimli.'" řekl Bill a podíval se na sebe do zrcadla. "'Náhodou mi to sluší. Asi to bude moje nová image.'" řekl a kejvl hlavou. Tom se přestal smát, podíval se na svýho bratra a znovu vyprskl. Musela jsem se smát taky, protože to prostě nešlo.
"'Hele já si to jdu smejt.'" prohlásila jsem a odešla do koupelny. Tom se ještě chvilku smál, pak však vstal ze země. "'Tak proč jsem přišel.'" řekl a znovu vyprskl.
"'Zjistil jsem to stanování. Zamluvil jsem to na dva dny OK? A mámě to to od pozítří.'" řekl a když odcházel nemohl se přestat smát.
Bill vešel za mnou do koupelny. Pořád jsem stála nad umyvadlem a snažila se to dostat dolu.
"'Ty woe to nejde.'" prohlásila jsem.
"'Jak to? Ukaž!'" přišel ke mně a začal mi to smejvat. Ale ani jemu to nešlo.
"'No to si ze mě děláš srandu ne?'" podíval se na sebe do zrcadla. Drhli jsme to z obličeje asi půl hodiny.
"'No konečně.'" oddechla jsem si, když jsem se na sebe podívala. Bill usmál.
"'Aspoň jsme zkusili něco novýho?'" zasmál se.
"'Jo to teda jo.'" zavřeli jsme se v pokoji. Objal mě.
"'Hele pozítří jedeme stanovat.'" řekl mi, smutně jsem se na něj podívala.
"'A kdy se vrátíte?'" Bill se usmál.
"'Ty jedeš taky. Já, ty Linda a Tom.'"
"'Aha, tak to je super.'" políbila jsem ho. Jsem si vydrhla i mozek ne?:-) že jsem to nepochopila....
"'Hele jak se pozná jestli sis vydrhl i mozek?'" Bill se zasmál.
"'Stačí se podívat na tebe a když jsem trochu normálnější, tak ještě nějakej mozek mám.'"
"'Ty.....počkej až tě chytnu.'" smála jsem se a začala ho honit. Vyběhl na zahradu. Běžela jsem za nim takovou rychlostí, že když se zastavil a otočil na mě, tak jsem to neubrzdila a nabourala do něho. Spadli jsme a já ležela na něm. Usmáli jsme se na sebe a začali se líbat. Převovali jsme se po sobě po trávě. Pak jsem zůstala vespod já. Bill rozkročil nohy a sedl si na mě.
"'Teď ti vrátim tu pleťovou masku.'" usmál se.
"'Ne, Bille. Prosím.'" žadonila jsem. Věděla jsem co chce udělat. Byli jsme totiž u jahodovýho záhonu. Bill utrhl jednu jahodu a strčil mi ji do pusy., utrhl další a začal mi ji rozmačkávat na čele.
"'Ne, Bille. Nech toho.'" křičela jsem, ale smála se. Bill se usmíval a trhal další.
"'To si odskáčeš.'" řekla jsem, když na mě rozmačkával další jahodu. "'Takový dobrý jahody.'" vzdychla jsem. Bill mi nacpal do pusy další jahodu.
"'Chutná?'" usmál se. Přikývla jsem a přitáhla si ho za triko.
"'Teď se s tebou klidně líbat budu, seš tak sladká.'" usmál se a už se jelo další kolo. Slízal mi všechny ty rozmačkané jahody kolem pusy. "'Hey, ty jahody jsou fakt dobrý.'" řekl a valili jsme se zpátky k záhonu. Bill si začal trhat jahody a ládovat se s nima.
"'Hey, já chci taky.'" řekla jsem, nemohla jsem se hejbat, protože Bill mě zase zavalil. Podíval se na mě. "'Jo a zbyde jich na mě míň.'" zašklebila jsem se. Ale pak začal krmit i mě. Smáli jsme se. "'Hele Bille, nechtěl bys ze mě třeba slízt?'" zeptala jsem se.
"'No, tak to bych teda nechtěl. Takhle se mi to líbí.'"znovu mě políbil a uthl si další jahodu. Podívala jsem se na něj psíma očima.
"'Dobře, rozdělim se s tebou.'" dal mi jahodu k puse, ať si půlku ukousnu. Ukousla jsem si ho, ale malinko víc..
"'Hele, ty máš větší půlku, to je nefér!'" Strčil si ten malinký kousek do pusy. Někdo nás sledoval. Podívala jsem se k brance. Stál tam Michal.
"'Hele Bille, počkej. Slez ze mě.'"
"'Ani mě nenapadne.'" usmál se a strčil mi do pusy další jahodu.
"'Já musim tam.'" kývla jsem hlavou k brance. Bill se otočil a zklamaně ze mě slezl.
"Čau, potřebuješ něco?" zeptala jsem se Michala. Bill nás bedlivě sledoval.
"No, jen jsem si řikal, že bych tě pozval třeba na zmrzku, za to doučování." řekl mi.
"No, to asi nepůjde." odpověděla jsem a usmála se na Billa, kterej se cpal další jahodou.
"Vy spolu chodíte?"
"Jo.."
"Hm aha, tak já půjdu." zklamaně.
"Ok, tak někdy jindy." otočila jsem se a běžela k Billovi. Svalila jsem ho na zem.
"'Teď se budu ládovat já.'" vyplázla jsem na něj jazyk.

Konečně jsme jeli pod stany. Tom už všechno zařídil, i odvoz. Takže pro nás přijelo velké černé auto. Tom si vynutil, že mám sedět mezi ním a Billem. Objal Lindu kolem ramen a zářivě se na ni usmál. Pak ji políbil. Podíval se na mě. Bavila jsem se s Billem a smáli jsme se. Tom do mě bouchl. "'Bavte se taky s náma.'
"'Co je? Proč? To si nevystačíte sami?'" Tom se na Lindu podíval.
"'Máš pravdu, vystačíme.'" a začal se s ní líbat. Spokojeně jsem kývla hlavou a otočila se na Billa. Začali jsme se taky líbat. Najednou mi začal zvonit mobil.
"'Neber to.'" šeptnul mi do ucha Bill a líbali jsme se dál. Mobil však vyzváněl dál. Vytáhla jsem ho z kapsy a típla to - samozřejmě s Billem jsem se líbat nepřestala. Vypla jsem to asi po pátý, když Bill řekl: "'Radši to vem, třeba je to něco důležitýho.'" mrkl na mě.
"Ano?" řekla jsem naštvaně do telefonu.
"Sandro? Tady Michal.'" grrrr co ten mi zas chce?
"Co je?"
"Seš naštvaná? Vyrušil jsem tě z něčeho?"
"Jo, tak dělej ať můžu pokračovat."
"Ok, seš doma?"
"Ne!"
"Kde seš?"
"To je snad moje věc ne?"
"Fajn. Kdy se vrátíš?"
"Až mi Bill poleze na nervy." Bill se uchechtl.
"Ty jsi někde s ním?"
"No jasně, něco ti vadí?"
"Ne, musim končit. Ahoj." no konečně, vypla jsem to.
"'Důležitej rozhovor jak prase.'" prskala jsem. Bill se usmál a začal mě znova líbat. Tom se na nás podíval..
(Sanny)

Z Čech mě nikdo nedostane IV.

30. června 2006 v 19:57 | sanny |  Z Čech mě nikdo nedostane(pokráčko chvilek)
Z ČECH MĚ NIKDO NEDOSTANE IV.
"Nic neřikej Sanny, já jsem to od Toma i docela čekala, prostě nevěří na velkou lásku, protože se nikdy pořádně nezamiloval. Ale můžeme být přece kamarádi." myslim, že Linda to vzala docela sportovně.
"Ale tak třeba to nebude tak horký. Třeba se to ještě nějak vyřeší."
"Přece nemůžeš někomu poroučet jestli ho má nebo nemá milovat. To je jedno, já jsem ráda, že vůbec přijel, a přece mít dobrýho kámoše je taky dobrý. Akorát by mě zajímalo kdy mi to chce říct." Tom zrovna vylezl z baráku.
"'Lindo, můžeš na chvilku?'" vstala jsem a mrkla na ni. Vešla jsem za Billem.
"'No, tak se nám zas něco povedlo. Ale Linda to vzala v pohodě. Bude ráda, když budou aspoň kámoši.'" Bill se usmál a objal mě. Začali jsme se líbat,
Rodiče přijeli. Máma se divila když ji Bill pozdravil česky.
"Bill se celý týden poctivě učil česky." pochválila jsem ho. Bill přikývl.
"Jak vy jste se měli?" zeptal se. Usmála jsem se, byl vážně roztomilej. Máma se taky usmála.
"Ale jo dobře. A co vy jste tady sami dělali?"
"Ták uklízeli, vař(ž)ili,..." začal vyjmenovávat Bill. To jeho Ř bylo božský:-)
Máti se na Billa zářivě usmála.
"To si se vážně naučil česky jenom za týden?" Bill přikývl.
"'Ty máš vážně cool rodiče.'" řekl mi nahoře v pokoji Bill. Usmála jsem se.
"'A schvalujou mi mít s tebou vztah.'" začali jsme se smát. Bill mě pak chytil a začal se mnou tancovat. No jo, hráli v radiu "naši" písničku. Usmála jsem se.
"'Pamatuješ? Na diskotece.'" šeptl mi do ucha.
"'Samozřejmě.'" vlnili jsme se do rytmu a Bill si potichu zpíval. Asi uprostřed písničky se otevřely dveře. Oba jsme se podívali a přestali tancovat.
"Čeká na vás venku Linda a nějakej Tom." řekla máma.
"Ten nějakej Tom je Billův brácha." poučila jsem ji. Máti přikývla a odešla.
"'Ahoj, jsme si řikali, že bychom mohli vyrazit na nějaký rande ve čtyřech.'" řekla Linda, takže je to mezi nima zase OK..
"'Jasný. Tak co tvoje čeština Tome?'" zeptal se Bill.
"'Heh, ani mi to nepřipomínej. Je to těžký jak prase. A gehen znamená 'jít'. No je tohle normální?'" začali jsme se smát.
"Se smějte, ale já už česky docela umim." zašklebil se Tom.
"Tome! Ty ses učil i sám. Když jsme se učili spolu tak ti to moc nešlo." řekla Linda. Tom se začervenal.
"'No a co?'" Bill se umál a prásknul Toma po zádech.
"'Jsi dobrej brácha.'" zazubil se. Tom se zašklebil bolestí. Narovnal se.
"'Bille, ty mi chceš zlomit vaz nebo co?'" zuřil.
"'To ani ne, ale tak se nehrb.'"
"'A to mám jako chodit takhle?'" zeptal se Tom a "vyprsil se". Začali jsme se strašně smát.
"'Třeba.'" řekl Bill a lámal se smíchy. Tom tak vážně zůstal a šel před náma. Mohli jsme se potrhat smíchy.
"'Tome! Kdybych tě neznala, myslela bych si, že si utekl z blázince.'" křikla za nim Linda. Myslim, že nebyla sama kdo by si to myslel, lidé za ním otáčeli a smáli se.
"'No co, Bill to tak chtěl, má to mít.'" usmál se Tom a vzal Lindu za ruku. Podíval se na mě. Smála jsem se s Billem. Sklouzl mu pohled na moji ruku, která byla mimochodem v tý Billově. Přestal blbnout a zase se normálně narovnal. Vytáhl si trochu kalhoty (které mu za chvilku zase spadly zpátky) a políbil Lindu. Slušelo jim to spolu. Podívala jsem se na Billa, vypadal trochu zklamaně, že už Tom netrapčí, ale za chvilku se mu nálada zlepšila když jsme stáli před pizzerkou.
"'Kam vůbec jdeme?'" zeptal se.
"'Nevim, někam.'" odpověděl Tom.
"'Fajn, tak jdeme na pizzu.'" rozzářily se Billovi očka. Všichni jsme nadšeně souhlasili. Objednali jsme si dvě pizzi a cpali se jako o život. Když jsme se najedli, rozhodli jsme se jít už domů.
Ráno jsem se vzbudila asi v deset hodin. Bill ještě sladce spinkal, usmála jsem se a sešla dolů. Rodiče jeli nakoupit. Udělala jsem snídani a vyšla zase do pokoje. Že se najím tam a až se Bill probudí, bude mít snídani do postele. Otevřela jsem dveře a musela se držet, abych nevyprskla smíchy. Bill byl rozvalenej na posteli jak přejetá žába, otevřenou pusu a vypadalo to, že jestli se pohne tak z tý postele spadne. Položila jsem jídlo s kafem na stůl a zakousla se do topinky. Najednou se ozvala strašná rána. Podívala jsem se na Billa. Byl obličejem rozpláclej na zemi. "'Kdo nás bombarduje?'" vypadlo z něj. Zvedl hlavu. Vyprskla jsem smíchy. Podíval se na mě a začal se smát taky. Vyškrábal se zpátky na postel a já mu donesla snídani. Usmál se a poděkoval. Ládoval se jakoby tejden nejedl:-)
"'Dobrý, díky.'" řekl s plnou pusou a dopil kávu. Vzala jsem všechno nádoba odnesla dolu. Rodiče zrovna přijeli. Pozdravila jsem je a zalezla do kouleny. Bill se zatím převlékl a pak vzal do ruky mobil.
"'No Tome čau. Hey jsem přemýšlel...'"
"'No nekecej.'" zasmál se Tom. Bill se zašklebil a pokračoval.
"'Co přichystat pro holky překvapení? Nebo by jsme mohli s nima nějak jet.'"
"'Ty woe brácha, dobrej nápad. Hm a kam jako?'"
"'Co já vim.'" pokrčil Bill rameny.
"'No jasně, už to mám. Hele pojedeme stanovat. Slyšel jsem, že se prej dá stanovat někde u nějakýho rybníka. Tak já to zjistim OK?'"
"'Fajn, pak mi zavolej.'"
"'Spolehni se.'"
"'Jo, na tebe.'" vyprskl smíchy Bill.
"'Haha, tak zatím čau.'"
Vešla jsem do pokoje. Bill si mě prohlídl od hlavy k patě a dostal záchvat smíchu.
"'Co to máš na ksichtě?'" zamračila jsem se. "'Máti na mě naplácala pleťovou masku. Prej aby to nemusela vyhodit.'" Bill se začal smát ještě víc.
"'Ty jeden....počkej.'" začala jsem ho honit po pokoji. Chytila jsem ho a svalili jsme se na postel. Chtěla jsem ho políbit.
"'Opovaž se. Nechci mít taky zelenej ksicht.'" řekl Bill.
"'Ty!!'" řekla jsem, setřela si trochu toho zelenýho děsu a začala mu to patlat po obličeji.
"'Sluší ti to.'" prohlídla jsem si ho.
"'Tak teď jsem zelenej taky. Takže mi nic nebrání abych......'" usmál se a přitáhl si mě k sobě. Začal mě líbat. Pak mě začal lehtat.
"'Ne, Bille! Nech toho..'" křičela jsem, ale smála se.
Někdo zazvonil. Seběhli jsme oba dolu. Stál tam Tom a pohled na nás ho rozesmál. Dostal strašnej záchvat smíchu. Sednul si a začal se válet po zemi. S Billem jsme se na sebe podívali a vyprskli taky. Tom se mlátil do nohy a nemohl se přestat smát
(Sanny)

Z Čech mě nikdo nedostane III.

30. června 2006 v 14:48 | Sanny |  Z Čech mě nikdo nedostane(pokráčko chvilek)
Rodiče se vrátili. Táta německy uměl, nedělalo mu problémy se s Billem bavit. Bylo mi trochu líto mámi.
"Mami, řikal, že se bude učit česky, tam buď v klidu." máma se usmála
"'Máš cool rodiče.'" podíval se na mě Bill. Usmála jsem se.
"'Jo, řekla jsem mámě, že se budeš učit česky.'" zčervenala jsem.
"'Určitě! Teda jenom jestli mě budeš učit ty.'" objal mě kolem ramen. Usmála jsem se a přikývla. Vlepil mi velkou pusu na tvář a usmál se.
Seděli jsme u mě v pokoji, každej na svoji posteli, a povídali si. Pustila jsem radio a usmála se. Milovala jsem hudbu a bez ní bych o nepřežila. Stejně tak z nějakýho malýho pokojíku. Já kolem sebe potřebuju hodně místa:-)
Jaká byla vůbec moje a Billova písnička? ...yeah! Už vim, na co jsme tancovali náš první ploužák? Na Rette mich. Usmála jsem se..


(Linda)
Rodiče nebyli doma. Jak jsem si přečetla, jeli na týden na chatu k babičce. No, komu by to vadilo že? Běhala jsem z kuchyně do obýváku, no jo něco jsem kuchtila.
Vlastně někomu by to vadilo, mě....někoho tu totiž zapoměli! A ten někdo byla moje mladší sestra Míša. Bylo jí deset a byla z Toma totálně vyplácaná. Pořád mu něco řikala, samozřejmě česky, takže ji Tom nerozuměl ano slovo, ale vždycky se na ní krásně usmál a to se jí líbilo.
"Míšo, došlo ti třeba, že ti Tom nerozumí?" zeptala jsem se.
"Ne?" vyvalila na mě svoje kukadla.
"Hey zlato, on je němec." usmála jsem se.
"Vážně? Já jsem si řikala, proč se spolu nebavíte česky." zamračila se, začala jsem se smát.
"Nesměj se mi, já se s nim teď nemůžu bavit." málem se rozbrečela.
"Pojď sem zlato. Můžeš se s nim bavit, to ti nikdo nezakazuje." objala jsem ji.
"Ale on mi nebude rozumět." zamračila se.
"Hey miláčku, on si to nějak přelouská." Míša se usmála, do kuchyně vešel Tom.
"'Hm, před chvilkou mi Misha něco vyprávěla. Pochopil jsem, že jde o školu, ale co..to mi zůstává záhadou.Asi se začnu učit česky.'" řekl zamyšleně. Míša se na něj podívala. Baví se o ní.
"'Vážně? Tak to by bylo fajn.'" usmála jsem se. Tom mě objal. Míša se na nás podívala a co nejpotišeji mizela.
"'Máš chápavou sestru.'" usmál se Tom a začal mě líbat.
"'Sakra, jídlo.'" pustila jsem Toma a vyndala jídlo z trouby. Ještě chvilku a nedalo by se to jíst..Tom se na jídlo podíval. Nejradši by ho vystřelil do vzduchu, zrovna tak příjemná chvilka..
"'Dojdeš prosím pro Míšu?'" zeptala jsem se. Tom přikývl a vešel k Míše do pokoje.
"'Misha. Essen ist auf dem Tisch.'" Míša se na něj podívala. Nerozuměla mu. Tom se podrbal na hlavě.
"Hm.." fajn, jak jí to teď vysvětlí.
"No, Essen, wie......"
'jak jen to předtím Linda řikala?' zamyslel se. Míša z něj nespustila kukadla.
"Jídlo." vykřikl šťastně Tom. Míša se usmála, vzala Toma za ruku a vedla do kuchyně.
"Tom mi to řekl česky." zazubila se na mě.
"Vážně? A co ti řekl?" zeptala jsem se.
"No, nejdřív tam mektal něco německy, ale pak z něj vypadlo jídlo." začala jsem se smát.
"'No jo, ty moje šikulko.'" poplácala jsem Toma po zádech. Ten nic nechápal.
"'Prý si jí to řekl česky.'" Tom zčervenal a radši se rychle pustil do jídla.
Večer jsme se s Tomem chtěli koukat na nějakej film, ale Míša se od Toma nechtěla odlepit. Říkala jsem ji to asi stokrát, ani to s ní nehlo. Tom se na ní podíval.
"Misha, běž spát." usmál se. Míša pokrčila ramenu a odešla.
"'Co jsem vůbec řekl? Odposlouchal jsem to od tebe. Doufám, že jsem řekl nějakou kravinu.'"
"'Řekl jsi - bež spát. Tak vidíš ještě tě ani nebudu muset učit česky, se to naučíš sám.'! usmála jsme se.
"Běž spát.." mumlal si pro sebe Tom.


(Sanny)
S Billem jsme leželi každej ve svý posteli a povídali si. Zejtra rodiče odjíždí na chatu za rodičema Lindy. Super! Celej barák pro sebe.
"'Hey beruško, nechceš jít ke mně? Já se tady budu určitě sám bát.'" řekl mi Bill. Usmála jsem se. Beruško mi teď řikal často. Líbilo se mi to.
"Yeah." vstala jsem a zalezla k němu. Bill se usmál a políbil mě.
"'Zejtra mě naučíš česky, jasný? Je to hezkej jazyk.'"
"'Určitě! Hezkej? Mě se teda nelíbí. Třeba francouština nebo španělština je mnohem hezčí.'" zamyslela jsem se. Bill mě chytil a přitáhl k sobě.
"'Čeština je nejhezčí jazyk na světě a to proto, že tím mluvíš ty.'" usmála jsem se a políbila ho.
Billovi šla čeština mnohem líp než Tomovi. Bavilo ho to a za dva dny uměl říct i nějakou tu souvislou větu. Tom se u toho rozčiloval.
"'Jak může být gehen 'jít' když si to není vůbec podobný?'"
"'Tome, čeština a němčina si nejsou podobný.'"řekla trpělivě Linda.
"'Já vim. Acho jo, je to těžký, ale i tak se to naučim. To budete všichni koukat až budu plynně mluvit česky.'" zazubil se.
Bill byl trpělivej, ke konci týdne mu to docela šlo. Obdivovala jsem ho, naučil se to vcelku rychle. Líbil se mi jeho přízvuk. Byl strašně roztomilej když mluvil česky. Sice si ještě trochu pomáhal němčinou, ale oznámil, že si konečně může popovídat s moji mámou:-)
Stavila se Linda s Tomem. Tom se rozvalil před televizi. Linda si k němu sedla. Nějak se k sobě moc nehlásili. V tom Německu byli furt na sobě nalepený. Vzala jsem Billa za ruku a vtáhla do šatny. Linda si toho všimla a vstala.
"'Hele Bille, já nechci nějak Tomovi křivdit, ale přijde mi divný, že by zrovna ON vydržel s holkou rok..'" začala jsem pomalu.
"'No, on totiž....jak jste odjely měl asi ještě čtyry holky, myslel si, že to s nim Linda skoncovala. No, a pak jsem mu řekl, že pojedeme za váma, tak se s tou nějakou Lili rozešel, ale celou cestu mi řikal, že Linda je sice fajn, ale on už k ní nic moc necítí..'" Bill sklopil oči. Podívala jsem se na něj.
"'Co teď? Linda ho má pořád ráda.'"
"'My s tim asi moc nenaděláme..Tom si s ní musí promluvit.. Já to kdyžtak s Tomem rozeberu, ale nějak se mu o tom nechce mluvit.'" pokrčila jsem rameny. Bylo mi Lindy líto, ale řekla bych, že to i od Toma čekala...
Otevřela jsem dveře a vrazila do Lindy. Měla slzy v očích.
"Lindo.." podívala jsem se na ni.
"Promiň, musim na chvilku na vzduch." o bože, to jsem zas něco vyvedla, všechno určitě slyšela...se mi zas jednou něco povedlo..ach jo..vyšla jsem za ní. Bill šel za Tomem.
(Sanny)

Z Čech mě nikdo nedostane II.

30. června 2006 v 14:46 | Sanny |  Z Čech mě nikdo nedostane(pokráčko chvilek)
Rozbrečela jsem se. Všechno jsem zkazila. VŠECHNO! A když myslim všechno, tak všechno! Holky se dívaly za mizejícím Billem, pak se otočily na mě.
"Co se stalo?" zeptaly se,
"Nic." otočila jsem se a se slzami v očích běžela domů.
'Ty už ke mně necítíš to co dřív, viď?' tahle slova mi pořád běhala v hlavě. Co se to se mnou stalo? Miluju ho víc než kdy předtím. Proč jsem mu to neřekla? Co když odletí zpátky do Německa a já už nebudu mít příležitost mu to říct? Zastavila jsem a otočila se. Musim za nim. HNED! Vrátila jsem se ke škole. Holky tam ještě furt stály.
"Kam šel?" zeptala jsem se. Holky se na mě podívaly a ukázaly mi směr. Poděkovala jsem a zmizela.
Ale tady přece žádný hotely nejsou. Kde je? Prochodila jsem to tam všude, ale nikde ho nenašla. Sedla jsem si na fontánu a zašeptala: "Bille! Já tě přece miluju!"
Seděla jsem tam asi hodinu. Pak jsem se rozhodla, že půjdu domů. Nemělo cenu tam čekat. Nesnášim se! Miluju ho, proč jsem mu neskočila kolem krku a neřekla mu to?
Byla jsem zamyšlená a do někoho jsem vrazila. "Sorry." vypadlo ze mě. Podívala jsem se pozorněji na triko toho do koho jsem vrazila. To triko jsem tak dobře znala. Často ho nosil Tom, jo myslim že bylo jeho nejoblíbenější. Hm zajímavý. "Sanny?" řekla šťastně kluk. Zvedla jsem oči. "Tome!" skočila jsem mu kolem krku. "'Jsem tak ráda, že tě vidím! Jak se máš? Něco novýho? Dneska byl za mnou Bill, sakra Tome všechno jsem zkazila. Miluju ho, ale nedokázala jsem mu to říct. Přetlumočíš mu to nějak? Prosím.'" řekla jsem nešťastně.
"'To je jasný. Pro tebe všechno.'" usmál se.
"'Kde vůbec je?'" zeptala jsem se. Tom pokrčil rameny.
"'Děkuju za to, že mu to vyřídíš.'" usmála jsem se.
"'Maličkost.'" mrkl na mě. Dala jsem mu přátelskou pusu. Tom se zadíval skrz mě. Otočila jsem se. Stál tam Bill a koukal na nás. Když si všiml, že na něj hledim, otočil se a rozběhl se pryč. Pustila jsem Toma a rozběhla jsem se za nim. Na to, že byl antisportovec měl dobrou kondičku. Nemohla jsem ho dohonit. Konečně se zastavil a popadal dech.
"'Bille!'" stoupla jsem si k němu.
"'Nemusíš nic vysvětlovat. Viděl jsem to.'" podíval se na mě.
"'Ale nic jsi neslyšel! Vůbec nemáš páru o tom, o čem jsme se bavili ani proč jsem mu dala tu přátelskou pusu.'" rozkřičela jsem se.
"'No, to teda nemám.'" řekl naštvaně a chtěl odejít. Chytla jsem ho za ruku, přitiskla ke zdi nějakýho baráku a tvrdě políbila.
"'Poslouchej mě! Řekla jsem mu, že jsem to všechno zkazila, když jsem ti u školy nedokázala říct, že tě miluju. A ať ti to vyřídí. Slíbil, že to udělá, tak jsem mu dala pusu. Bille!'" podívala jsem se mu do očí. Uhnul pohledem. Neovládla jsem se a začala ho líbat.
Nejdřív vůbec nespolupracoval, ale pak už začal. Líbali jsme se jako o život a dlouho. Když jsme se od sebe konečně odlepili, začal se mi prohrabovat ve vlasech.
"'Chyběla jsi mi, moc.'"
"'Ty mě taky.'" objala jsem ho. Usmál se.
"'U tý školy.......myslel jsem si, že někoho máš a na mě si zapomněla.'" řekl.
"'Na tebe bych nezapomněla nikdy! Byl si moje první velká láska a na tu se nezapomíná.'"
"'Byl?'" zeptal se. "'A jsi.'" usmála jsem se a znovu ho políbila.
"'Jsem rád, že jsme zase spolu.'"
"'I já...hm a co Tom a Linda?'"
"'Tom ji volal. Byla šťastná. Myslim, že jak si ho potkala, měli se sejít.'"
"'To je dobře. Linda si vyčítala, že ho tam nechala. Odpustila mu to stejně rychle jako mě.'"
"'Já si taky vyčítal, že jsem tě nechal odjet.'"
"'Ty jsi za to nemohl. Běžel jsi za náma. Viděla jsem tě, mohla jsem taxikáři říct ať zastaví, ale neudělala jsem to.'"
"'Víš co? Zapomeneme ne to.'" přikývla jsem.
"'A kde jste vůbec ubytovaný?'"
"'Hm v nějakym hotelu tady. Nevim. Moc jich tady ale nemáte.'" řekl Bill.
"'Hele a co takhle kdybyses ubytoval u nás?'" zazubila jsem se na něj.
"'Jasně! A co Tom?'" zamyslela jsem se.
"'No...ten....ten by mohl být u Lindy.'" usmála jsem se. Vůbec jsem netušila, že to teď Linda Tomovi nabízí.
"'A co Bill?'" zeptal se Tom.
"'Hm, ten by mohl být u Sandry.'" mrkal na něj a vytáhla mobil, aby mi zavolala.
"No super. Zrovna jsme se o tom s Billem bavili. OK vyřešeno." řekla jsem spokojeně. Řekla jsem to Billovi, ten se šťastně usmál. Zavolala jsem ještě mámě.
"Hm, tak jo, ale jak se s nim asi domluvim když umim německy tak akorát Guten Tag?" zeptala se. "Klid, budu tlumočit. Díky. Mám tě ráda." položila jsem to a podívala se na Billa.
"'Je to v kapse.'" usmál se a objal mě. Šli jsme spolu ruku v ruce do hotelu pro Billovy věci. Pak jsme si zavolali taxíka, protože s Billovejma deseti taškama se nám tahat nechtělo.
"'Prosim tě, takovejch tašek, co v nich taháš?¨" zeptala jsem se.
"'Oblečení.'" začervenal se Bill. Fajn, deset tašek to nebylo, ale tři byly..:-)
Taxík přijel. Neskládali jsme kufry do kufru a sedli na zadní sedačku. Ridič se netrpělivě usmál. "Ta dnešní mládež." řekl než nastartoval. "Něco proti?" zeptala jsem se
"To je kluk nebo holka?" kývl taxikář na Billa.
"Samozřejmě, že kluk a nestarejte se." řekla jsem naštvaně. Bill se zmateně podíval, nerozumněl ani slovo. "'Blbí kecy, toho si nevšímej.'" řekla jsem.
"Tak on je i němec?" podivil se řidič.
"Jo! A vám do toho nic není. Jo, ještě něco, je to hvězda! Slyšel jste někdy skupinu Tokio Hotel?" vyjela jsem. Bill se na mě podíval, chápal jen, že je to něco kolem něj.
"Samozřejmě! Ty maj tu písničku Schrei co? Jo ta je best, strašná vyřvávačka, dobrý." pochvaloval řidič.
"To je fajn, nejste tak zaostalej jak vypadáte. Jo a tohle je Bill Kaulitz, ten zpěvák." řekla jsem pyšně. Bill se na mě podíval. "'právě vám tu chválí Schrei tak mu řikám kdo sedí na zadní sedačce.'" usmála jsem se.
"To je on?" zeptal se taxikář a otočil se. "No jo...hustý!" Řidič měl radost a celý zbytek cesty si prozpěvoval Schrei. Bill se usmíval, tohle ně něj bylo moc. Takovej starej páprda a vyzpěvuje si tu Schrei...:-)
"Tak jsme tu." usmál se řidič a vyndal Billovy kufry.
"'Asi se začnu učit česky.'" řekl Bill.
"'To by měla mamka radost. Je vystresovaná z toho, že ti nebude rozumnět.'" oba jsme se rozesmáli a vešli na zahradu. "'Máte cool barák, fakt gut.'" řekl Bill a vlezl dovnitř. Provedla jsem ho barákem.
"'Tak a buď můžeš spát tady v pokoji pro hosty nebo, což bych byla radši, u mě.'" usmála jsem se.
"'OK, tak já se ti přiškvařim do pokoje.'" zazubil se.


(Sanny)

Z Čech mě nikdo nedostane I.

30. června 2006 v 14:45 | Sanny |  Z Čech mě nikdo nedostane(pokráčko chvilek)
Bill seděl v hotelovém pokoji a díval se na stříbrné srdíčko, které pro mě měl. Tomovi už všechno odpustil a mě taky. Už když vyběhl z hotelu....
Já jsem byla u sebe v pokoji a slepovala Billovy plakáty ze stěny. Ztratila jsem ho, navždy. Tolik jsme spolu prožili a pak jsme se ani nerozloučili. Po pravdě se Billovi ani nedivim, podvedla jsem ho JÁ!
Vrátila jsem se do normálního života, do školy, mezi svý kamarády. Holky na mě narážely, prej mě viděly v časopisech.....s Billem.
"Ty s nim vážně chodíš?" ptaly se mě naoko naštvaně. Ať už mi ho nepřipomínají.
"Ne, už ne a nemluvte o něm furt."
"Proč si se s ním rozešla?"
"Sakra nechte mě napokoji!" křikla jsem a vpadla do učebny. Zazvonilo. Do třídy vešla učitelka němčiny. Většinou na nás mluvila německy a my na ní česky. Jenže když se mě na něco zeptala německy, automaticky jsem ji německy odpověděla. Všichni věděli, že německy umim, ale taky je překvapilo když jsem německy odpovídala, nikdy předtím jsem to nedělala. Pobyt v Německu, ale lecos změnil. Získala jsem i nové zkušenosti a prožila svoji první velkou lásku. Musí vždycky všechny první lásky skončit špatně?
"Nechceš mě třeba doučovat?" zeptal se mě po hodině Michal, "Vůbec teď nechápu ty minulý časy." zazubil se.
"Můžeme se na to podívat." přikývla jsem. Po škole jsme šli spolu domů, šel rovnou k nám ať se na to mrknem.
"Ty tu nemáš plakáty Tokio Hotel? Co se stalo? Tobě už se nelíbí? Myslel jsem, že jsi do Billa zamilovaná." rozhlížel se po mém pokoji.
"Nebudu o tom teď mluvit. A myslim, že NIKDY o tom nebudu mluvit." řekla jsem a vytáhla z tašky němčinu.
"Už tomu rozumíš?" zeptala jsem se.
"Jo díky moc. Můžu ti dát pusu?" vyplašeně jsem se na něj podívala.
"Co-o?" vykoktala jsem.
"Pusu, jenom na tvář." usmál se.
"Hm.....myslim, že to není nejlepší nápad." řekla jsem a vyprovodila ho ze dveří.
Proč zase začal s tim Billem? Musím na něj zapomenout. Ne! Nechci na něj zapomenout. Miluju ho! Pořád jsem do něj zamilovaná. Proč jsem všechno pokazila?


Ráno jsem jako obvykle vstala. Uběhl už asi měsíc od našeho příjezdu z Německa. Linda už mi to odpustila, ale pořád (stejně jako já na Billa) myslela na Toma. Chyběli nám oběma. Ve škole jsem ten den nedávala vůbec pozor. Taky jsem dostala poznámku. Asi pětkrát se mě učitel matematiky na něco zeptal, ale já ho nevnímala. Třískl třídnicí do stolu a ať mu prý přinesu žákovskou. "Super." šeptla jsem otráveně a vstala. Nebyla to moje první poznámka. Od tý doby co jsem se vrátila do školy jsem dostávala poznámky každou chvíli. Tak třeba za to, že mlátim kluky na chodbě. Ale to není kvůli mně, oni si vždycky začnou! Maj pořád narážky na Billa a to já neunesu! Nikdy jsem si nevšimla, že by o mě kluci měli takovej zájem. Nejdřív mi začali lichotit, ale pak začaly padat hlášky jako: "Co na tom teploušovi vidíš?" "No neke, ty seš na holky?" hm tak jsem jim vždycky vrazila. Naši už si na to zvykli, párkrát je už volali i do školy. No, to bylo proto, že jsem ubalila jednomu klukovi, ale on si to nenechal líbit a tak jsme se začali rvát. Nakonec jsem ho, ale přeprala.
O němčině se moje smysly trochu probudily. Němčinu jsme měli poslední hodinu a já se strašně těšila domů. Když zazvonilo, tak si mě tam učitelka ale chvilku nechala. Byla mladá a měla jsem ji ráda. Strašně moc nám puberťákům rozumněla.
"Co se s tebou stalo? Nějaká nešťastná láska?" Podívala jsem se na ni
"Hm, v podstatě jo." posadila jsem se. Měla jsem potřebu to někomu říct a myslím, že ona byla ten správný člověk, důvěřovala jsem ji.
"V tom Německu jsem se seznámila s Billem, však víte z Tokio Hotel." usmála se.
"Skončilo to? Nechtěli jste vztah na dálku?" nahrnuly se mi do očí slzy.
"Vztah na dálku by nevadil. Ale......zradila jsem ho, podvedla jsem ho s jeho vlastnim bráchou. Ale to nebylo......no to je jedno. Ani jsme se nerozloučili. Je - je mi to tak strašně líto." po tváři se mi skutálela slza. Učitelka se na mě podívala soucitným pohledem.
"Chybí ti..."
"Jo...a moc." vstala jsem. Řekla jsem toho dost. "Budu muset jít." nemčinářka přikývla. Vyběhal jsem z učebny. Zase jsem otevřela knihu, která měla být spálená. Znova si přečetla kapitolu, která mě a Billa rozdělila.
Před školou byl rozruch. Holky byly navalená na někom kdo stál uprostřed.
"Tak kdo dneska přišel v novym oblečení?" křikla jsem naštvaně. Tohle mi vadilo. Ona má tohle, tamhleta zas tamhleto. Bylo to k nevydržení! Holky se na mě podívaly.
"Nejdeš se podívat?"
"Ne!" odpověděla jsem otráveně.
"Zajímalo by tě to!"
"Jestli má někdo novej top, je mi to úplně ukradený! Zkoumejte to beze mě ." řekla jsem naštvaně a pomalu odcházela. Někdo za mnou běžel.
"Prostě mě to nezajímá." křikla jsem a otočila se. Zůstala jsem stát jako přimražená. Koukala jsem se do obličeje někoho koho jsem dobře znala.
"Bill?!" vyjekla jsem.
Všechny holky na nás napjatě koukaly.
"'Co tu děláš?'" zeptala jsem se. Bill nepromluvil a otočil se na holky.
"'Neboj, ty ti nebudou rozumnět ani první slovo.'" řekla jsem s úšklebkem.
"'Já-já jsem přijel za tebou. Odjela jsi tak rychle....'" řekl pomalu.
"'Neodjela jsem rychle. Jestli si dobře vzpomínám chvilku jsme se na sebe koukali. Ani ses nepohnul.'" srazila jsem ho k zemi. Byla to všechno moje vina a házel jsem to na něj.
"'Nemohl jsem.........nemohl jsem tomu uvěřit.'" Bill mě vzal za ruku. Podívala jsem se na holky, ty ani nedutaly.
"'Já jsem to přece nechtěla!'" rozkřičela jsem se.
"'Já vím, proto jsem tady. Musím ti toho strašně hodně říct..'" uklidňoval mě.
"'Jako například co?'" zeptala jsem se.
"'Jako například, že tě moc miluju a jak jsem vyběhl z toho hotelu...věděl jsem, že jsem ti to odpustil. Ale jeli jste dál a já nemohl nic dělat.'"
"'Mohl si nasednout do taxíku a jet za náma.'" řekla jsem pevně. Věděla jsem, že se každou vteřinu rozbrečim. Co to kecám? Je to všechno moje JENOM MOJE vina a já to svádim na něj. Ale já ho miluju!
"'Ty, ty už ke mně necítíš to co dřív, viď?'" zeptal se mě zklamaně a pustil mě.
"Já, já...'" zakoktala jsem se. Bill přikývl, otočil se a odešel. Stála jsem tam jak solný sloup.
(Sanny)

Nejlepší chvilky našeho života IX.(the end)

30. června 2006 v 14:24 | Sanny |  Nejlepší chvilky našeho života
"'Sanny..'"
"'ne, Tome, nezačínej s tim zase, prosím. Linda je z toho špatná. Nechápe co mi je.'"
"'Bill taky ne. Chtěl s tebou jít ven, volal ti.'"
"'Vim, nechci ho vidět. Kdybych viděla jeho úsměv, ...ne to prostě nejde. Aspoň teď ne.'"
Tom mě objal. "'Všechno bude dobrý! Byl to omyl a my to víme!'"
"'Ale oni to nevědí.'" řekla jsem, Tom mě pustil.
"'Já vim.....já, já se teď nemůžu na Lindu ani podívat. Slíbil jsem, že už se s nikym líbat nebudu......a teď? To nebylo jenom líbání..'" povzdechl si.
"'Jestli se z tohodle někdy dostanu, bude to zázrak. Tome, vadilo by ti.......totiž potřebuju bejt sama, všechno si utřídit v hlavě.'"
"'Jo chápu, já taky..půjdu. Na týhle lavičce jste s Billem nejradši co?'"
"'Jo, je to naše nejoblíbenější místo, je to tu strašně hezký.'" Tom se usmál a vstal. Ještě jednou se na mě podíval omluvným pohledem a odešel.
Dny běžely, Bill na mě poznal, že je něco v nepořádku. Řekla jsem, že je to kvůli Chrisovi, a že to za chvilku bude v pohodě. Jenže každým dnem to bylo horší. Koukat se na Billovy šťastně oči, když jsme spolu..na jeho úsměv. Strašně mě to ničilo. Kdyby to tak věděl.......
Po týdnu kluci přišli s tím, že musí tak na týden odjet za kapelou. Ale hned jak budou moct, tak přijedou. Nechtěla jsem, aby Bill odjel, ale na druhou stranu mi to vyhovalo. Třeba to ten týden co nebudeme spolu trochu zahojí a pak to bude v pohodě. Doufala jsem v to.
Ty dny co jsem nemusela Billa potkávat mi vyhovovaly, pomalu jsem z toho dostávala. Jenom pohled na Lindu mě ničil.
"mě se po Tomovi stejská a to nejsou pryč ještě ani dva dny." řekla Linda. Tak po tomhle jsem se znova ponořila do mých myšlenek - proč a jak se to stalo. Zase mě zalil pocit beznaděje a vinny.
Tom na tom nebyl o moc líp, Bill pořád básnil o tom jak se na mě těší a vykládal všechno klukům. "'A co ty Tome?'" zeptal se Georg, když Bill skončil.
"'Já?'" já jsem se vyspal se Sandrou, s tou o které tu Bill tak básnil.......
Dávala jsem se pomalu dohromady, Linda přestala o Tomovi básnit a snažila se mi pomoct. Byla jsem ji vděčná, i když vždy když jsem s ní byla mě zalil pocit vinny a zrady.
Po pěti dnech už jsem byla v pohodě a začala se těšit na Billa. Strašně moc mi chyběl.
V noci jsem si sedla k oknu a koukala na hvězdy. Docela by mě zajímalo co teď dělá Bill.
Bill seděla venku na terase a taky sledoval hvězdy. Myslel na mě a kdy se konečně uvidíme.
"'Bille, nesedíš tam už nějak dlouho?'" zeptal se Gustav
"'už jdu.'" řekl Bill a vstal.
"Co budeme dělat, až odjedeme zpátky do Čech? Když to bez nich nemůžeme vydržet ani sedm dní." zeptala jsem se Lindy. Ta jen pokrčila rameny.
"To bude hrozný." řekla. Pustila jsem radio. Hráli Durch den Monsun, přišlo mi jakoby Bill zpíval mě.
'Jednou poběžíme spolu..' usmála jsem se. Nikdy jsem to moc nevnímala, ale teď mi to přišlo strašně krásný. 'pak bude všechno dobré..' Jo, to doufám bude. Zasnila jsem se.
Bill seděl s klukama v obýváku, o něčem se bavili, ale on je moc nevnímal. Promítala se mu v hlavě nová písnička. Vzal papír a tužku a odešel znovu na terasu. Věděl pro koho to píše. Pro toho koho strašně moc miluje. Pro někoho s kým teď nemůže být. Pro někoho koho za chvíli bude mít kilometry daleko......'Rok se krátí....'
Seděla jsem pořád u okna a přemýšlela. Písnička už skončila a začali blbě kecat, vypla jsem to. Začala jsem si potichu zpívat Rette mich. Přesně tohle se ke mně teď hodilo.
'Pojď zpátky, vem mě sebou...' nikdy jsem si nemyslela, že se písničky Tokio Hotel budou tak důvěrně stahovat ke mně.
'Pojď a zachraň - zachraň mě, tebe a mě....' vzpoměla jsem si na Toma, co když už to Billovi řekl? Ne, to by neudělal. Hodně nás to sblížilo, víme o tom jenom my dva. Je to naše tajemství, který se za chvíli stejně provalý...
Dneska mají kluci přijet. Těšila jsem se. Všechno jsem si v hlavě srovnala a bylo mi docela fajn. Šly jsme na ně počkat na autobusovou zastávku. Bill vyskočil z autobusu a běžel ke mně. Skočila jsem mu kolem krku a políbila ho. Ohlédla jsem se, Tom s Lindou se někam vypařili..Šla jsem s Billem za ruku do hotelu, rozhodli se, že se ubytujou v hotelu u nás =). V parku jsme se zastavili,Bill hodil tašku na lavičku a objal mě.
"'Těšil jsem se na tebe.'" šeptl mi do ucha.
"'Já na tebe taky.'" políbili jsme se. Najednou začalo pršet. Přeháňka, ale dost velkej slejvák. My jsme tam ale pořád stáli a líbali se. Nevadilo nám, že máme oba dva rozmazané oči. Líbali jsme se a mě to přišlo jako, že teď konečně zjišťujeme co k sobě doopravdy cítíme....
Myslela jsem si, že už to nikdy nebude jako dřív, ale ten týden co jsme spolu nebyli se lecos změnilo. Změnilo ve mně...u mně....uvnitř. Vím, že Billa miluju a nikdy nepřestanu. Je to na první pohled drsný, ale uvnitř velice plachý kluk, kterého miluju. Vysoký, hubený kluk, který si ze sebe dokáže udělat srandu, ale taky soucítit s ostatními. Co je na něm špatně? Na něm nic, ale u mě...Všechno bylo zamotané. Konečně se to klubko pochybností a výčitek rozmotalo...A to jen kvůli jednomu týdnu a pak šťastným setkáním na zastávce, líbání v parku v dešti........
Co bude dál? Rok se krátí strašně rychle. Dny běží rychleji než kdykoli předtím. Většinu času jsem trávila s Billem. Zvykli jsme si na sebe. Nechci odjet, chci tu zůstat s ním. Už nikdy se nechci vrátit do normálního života, do Čech, do školy, domů...sedět u sebe v pokoji a koukat na obrázky Billa. To byla minulost. Součastnost je jiná, lepší. Ale budoucnost je stejná jako minulost a já jsem to nechtěla. Poslouchat Billův hlas jenom v radiu a v televizi. Teď jsem tu s ním a nechci to měnit. Ať se čas zastaví a my zůstaneme spolu, navždy. Vykašlem se na budoucnost, která je stejná jako minulost a zůstaneme v přítomnosti...
Šla jsem s Billem pomalu na naše oblíbený místo. Zbýval měsíc do našeho odjezdu...
Nikdy nezapomenu co jsme spolu prožili, ani když všechno skončí a my už se neuvidíme...celej tenhle rok byly nejlepší chvilky mýho života a nikdo mi je z hlavy nevymaže! Nikdy na tenhle rok nezapomenu. Ani na Chrise......přišlo mi to trochu líto. Nebudu Billa vidět každej den, nebudu se s nim smát, povídat si.
"'Co je s tebou?'" zeptal se mě Bill, když si všiml mého smutného a zamyšleného výrazu.
"'Ale nic, jen přemýšlim jak to všechno bude až odjedem..'"
"'Zůstane to pořád stejný, pořád tě budu milovat! Budu pro tebe psát písničky a nikdy na tebe nezapomenu.'"
"'To já na tebe taky ne..nebude ani chvilka co bych na tebe nemyslela.'"
"'Slib mi, že to nebude naposled co se uvidíme.'"
"'Slibuju.'" políbili jsme se, oba jsme věděli, že se hned tak nepotkáme.
Co když se uvidíme až za pár let a on už mě nepozná? Zapomene na mě.....nezapomene, sám to řekl....ale......nikdo přece nemůže zapomenout na velkou lásku, kterou prožil a už se k ní asi nikdy nevrátí...a to to začalo jednou výhrou.....
Co kdyby ty lístky vyhrál někdo jiný? Seděl by tu Bill teď s ní? Byla by to právě ona se kterou by se Tom vyspal?? a co bude až od sebe budeme vzdálený tisíc kilometrů a Bill si najde holku? Co bych dělala? Naštvala se? Vyčítala mu to? Brečela?
Den našeho odjezdu se pořád přibližoval. Trávili jsme s Billem každou chvilku spolu. Nechtěli jsme se rozloučit, nechtěla jsem odjet.......vrátit se mezi skoro cizí lidi, mezi kamarády......takhle mi to vyhovovalo. Nic mi nechybělo....a to to začalo tak nevinně. Kdybych se s Billem nepotkala, chtěla bych domů? Chodila bych s Chrisem?? je to všechno klubko otázek na který mi nikdo neodpoví. Nikdo......
Už jsme měli sbaleno. Zítra odjíždíme. Nechci se s tim tady loučit. Tenhle hotel, tenhle pokoj.....všechno co jsme tady zažili....
Rozhodla jsem se, že půjdu za Billem a řeknu mu všechno co se stalo mezi mnou a Tomem. Ale nejdřív jsem Tomovi zavolala. Souhlasil.
Bill byl smutnej. Nechtěl mě nikam pustit, ani já nechtěla......Musim mu to říct teď, zítra to nestihnu, jedeme ráno. Teď nebo nikdy......nadechla jsem se.
"'Bille, musím ti něco říct. Něco důležitýho, co mě uvnitř ničí i teď.'" Bill se na mě podíval.
"'nechtěli jsme to, ani jeden, ale.....jak byla ta oslava..nějak jsem to s tim pitím přehnala a Tom taky a pak.....'" do očí se mi valily slzy.
"'Líbali jste se?'" zeptal se klidně Bill. Už jsem se neovládla a rozbrečela jsem se.
"'Kéž by jen to..'" šeptla jsem.
"'Vy, vy jste spolu spali?'"
"'Bille, ani jeden jsme to nechtěl, byli jsme opilí, ničilo mě to dost dlouhou dobu a ničí mě to i teď..musela jsem ti to říct.. Bille, promiň, nechtěla jsem...'" otočila jsem se a utekla, jak malej fracek, kterej něco provedl. Bill se sesunul podél zdi. Opřel si hlavu o kolena
"'jak to mohla udělat? Já ji přece tolik miloval.'" vytáhl z kapsy stříbrný náhrdelník, na kterém vyselo srdíčko a v něm bylo vyrité S&B. Chtěl mi ho dneska dát. Strčil ho zpátky do kapsy
"'proč se to muselo stát právě nám? Tak nám to spolu klapalo, tolik jsme se spolu nasmáli..'" Tom vešel do pokoje a uviděl Billa opřeného o zeď.
"'Bille...my jsme to nechtěli..'"
"'nech mě na pokojio Tome! Nemluv na mě! Nesnášim tě! Vypadni!'" křikl na něj Bill.
Tom za sebou zavřel dveře..ranilo ho to..Linda se s nim nebaví, Bill se s nim nebaví....zbyla jsem jen já, ale byla jsem zavřená v koupelně a brečela.
Linda mě nechtěla ani vidět. Co bude dál? Konec našeho velkého kamarádství? A co bude se mnou a s Billem? Už mě nebude chtít v životě vidět. Proč jen se to stalo? Němelo se to stát.NIKDY! Tak proč? Byli jsme s Billem tak šťastni.Proč jsem mu to vůbec řekla? Cítila jsem, že k němu musím být upřímná. Ale pokazila jsem to, všechno. Ztratila jsem nejlepší kámošku a kluka, kterého jsem tolik milovala.......
Ráno jsme a Lindou vzaly potichu kufry a odnesly do taxíku. Tom s Billem vylezli z pokoje, ale nerozloučili se s námi. Tom měl v pohledu vinu a zradu. Bill se koukal zrazeným pohledem. Nasedly jsme do taxíku, Tom mávnul na pozdrav, Bill se jen otočil a odešel. Koukala jsem se pořád k hotelu. Bill najednou vyletěl ze dveří a rozběhl se za náma. Nedohonil nás. Zastavil se a koukal na mizející taxík. Otočila jsem se a rozbrečela se. Linda, která se se mnou nebavila mě objala. "'bude to dobrý.'"
"'už nikdy to nebude dobrý. Zradila jsem tebe i Billa.'"
Bill si sednul na chodník. Taxík už neviděl, všechno bylo pryč. Jeho velká láska i dobrá kámoška. Všechny krásné chvilky co jsme spolu prožili. Všechno je pryč, někde daleko kam už se nikdy nedostaneme....pryč......
Bill pořád seděl na chodníku a myslel na to, jak jsme se líbali v dešti, jak jsem mu řekla věc, která mu zlomila srdce a jak jsem se na něj koukala když bežel..
Je konec..........
(Sanny)

Nejlepší chvilky našeho života VIII.

30. června 2006 v 14:18 | Sanny |  Nejlepší chvilky našeho života
Ruku v ruce jsme se procházeli po parku.
"'kdo jsi si myslela, že za těma dveřma stojí?'" zeptal se Bill.
"'Chris, už zas otravoval. Což o to, bylo by to s nim fajn, kdyby mi furt neřikal, že se mnou chce chodit.'"
"'Tak počkej. Až ho někde potkám, tak dostane lekci, hošánek.'" usmál se Bill. Políbila jsem ho.
Ve čtvrtek šel s Lindou nakonec Tom, zůstala jsem na pokoji, četla si knížku a přemýšlela nade mnou a nad Billem. Měli jsme podobné povahy, někdy to bylo k nevydržení, třeba když se pereme o hřeben =). Ale je to s nim sranda a nikdy bych nechtěla, aby byl jinej!
V sobotu se konečně konala ta párty. S Lindou jsme běhaly (teda ona spíš kulhala) po celém hotelu a připravovaly halu. Těšily jsme se na dnešní večer.
Kolem poledne přišli i Tom a Bill, se vším nám pomáhali a chvilku před párty nám dali dárky. Já s Lindou jsme si dárky taky vyměnili a vešli do haly. Bylo tam už plno. Pozvání si tam přivedli i kamarády, tak jich tam bylo víc než jsme čekaly, ale nevadí - prima. Byli tam lidé tak od 13 do 18 let.
Vmísila jsem se s Billem mezi skupinku tancujících a rozhodli jsme se to tam pořádně rozjet.
Pak jsme si sedli k baru. Vypili jsme pár skleniček alkoholu. Teď se to přece může...nikdo nám to nebude vyčítat, pijou tu všichni. Na party jsme blbli asi do půlnoci. Musím se přiznat, byla jsem opilá, ale nebyla jsem sama. Tom s Lindou na tom taky nebyli nejlíp a Bill? No je pravda, že vypadal trochu střízlivěji....nevím proč a jak, ale najednou jsem se s Tomem vypařila z party pryč. Vlastně jsem tak mimo, že jsem ani nevnímala, že z party odcházím.
Ráno jsem se probudila vedle nevinně spícího Toma. Podívala jsem se na sebe, rychle okolo sebe omotala deku a vyskočila z postele. Vzbudila jsem Toma, ten se divil co u něj dělám jenom s dekou okolo těla. Pak mu to došlo.
"'My jsme se spolu vyspali?'" zeptala jsem se vyděšeně. Tom se podrbal na hlavě..
"'No, na něco si vzpomínám..NE, TO NENÍ PRAVDA, ŘEKNI ŽE NE!?'" vyskočil z postele a rychle si omotal deku kolem pasu. Chodil po pokoji, s rukama na hlavě, sem a tam. Sedla jsem si.
"'Tohle se nikdy nemělo stát, nikdy!'" opakovala jsem pořád dokola.
"'Ne, to není možný..'"
"'Co Bill a Linda?'" zkutálela se mi po tváři slza.
"'Ne, nesmíme jim to říct! To prostě nejde! Linda mi dala druhou šanci a já ji zase zradil a ještě s její nejlepší kámoškou. Nejsem vůl? A s Billem by to seklo!!!'" řekl vyplašeně Tom. Brečela jsem.
"'Nebreč. To se nějak vyřeší.'" objal mě.
"'Čí je tohle vůbec pokoj?'" zeptala jsem se. Tom se rozhlédl a pokrčil rameny.
"'Bill, ale pozná, že už jsi........no víš co........až budete spolu spát poprvý vy dva, on na to přijde..'" šeptnul Tom.
"'Neřikej mi to, prosím..'" oblékla jsem se, Tom taky.
Pomalu jsem vyklouzla z pokoje a otevřela dveře našeho pokoje. Linda ještě spala. Sedla jsem si do křesla u postele a podívala se na ni. Zradila jsem ji. Vyspala jsem se s jejím klukem a s bráchou mýho kluka. Při tomhle pomyšlení se mi do očí zase nahrnuly slzy.
Tom seděl na posteli vedle Billa a myslel na to samé. Jak jen to mohli udělat?
'Přefikl jsem bráchovi holku, zradil Lindu..Já jsem kretén!' myslel si.
Vzala jsem si knížku, ale vůbec jsem nevnímala co čtu. Linda se za chvilku probudila.
"Dobré ráno. V kolik si přišla?'" zeptala se
"Nevim, ale ty už si spala." řekla jsem.
"Ta party byla super co? Kéž by se dal vráti čas." zasnila se.
"Kéž by, třeba by se dalo i něco změnit." šeptla jsem a po tváři se mi skutálela další slza.
"Co ti je?" starala se.
"Nic, jenom mi něco spadlo do oka." vymluvila jsem se. Linda pokrčila rameny.
"Stejně se mi zdá něco v nepořádku, něco s Billem?" podívala jsem se na ni a oči se mi zalily slzami.
"ne, řikám, že se nic nestalo." vběhla jsem do koupelny a zamkla se. Musím to někomu říct, ale komu? Nikomu to říct nemůžu, ale držet to v sobě? Vždycky když se na Lindu podívám, myslím jenom na to, že jsem zradila moji nejlepší kamarádku. A co teprve Bill? Začala jsem zase brečet.
Tom pořád seděl na posteli a koukal se na nevinně pochrupujícího Billa.
'On ji miluje a já jsem mu udělal tohle. A co až se to dozví Linda?' myslel si. Nikdy to už nebude jako dřív. Stalo se, co se stalo a nedá se to vrátit. Bill se probudil.
"'Čau brácha, už seš vzhůru? V kolik si přišel? Party byla super co?'"
"Nevim, nekoukal jsem se na hodiny. Jo party byla super, až na jednu věc...'" zamyslel se Tom a znovu ho přepadl strach, co tomu řekne Bill a Lindou až se to dozvědí..
"'Na jakou?'" zeptal se Bill. Obvykle si řikali všechno, ale tohle mu Tom říct prostě nemohl.
"'Ale, nic velkolepýho.'".............'Kéž bych ti tak nelhal.' honilo se Tomovi hlavou.
"'aha tak to jo. Kam dneska s holkama vyrazíme?'"
"'Nevim.'" věděl, že ho nebudu chtít vidět. Věděl, že všechno byl jeden velkej omy!
"'Co je s tebou brácha? Obvykle máš dobrý nápady.'"
"'nezůstaneme radši tady? Totiž necejtim se nějak dobře.'"
"'Fajn, zavolám Sanny a půjdu s ní někam sám.'"
"'Ne!'" vypadlo z Toma. Věděl, že budu někde brečet a nechtěl, aby to Bill věděl.
"'Tome, co je s tebou? Nepřehnal si to včera trochu? Seš nějak mimo.'"
"'To víš, že jsem to přehnal! Kdybych to nepřehnal nikdy by k tomu nedošlo!'" vyjel Tom.
"'K čemu by nedošlo?'"
"'Noo, ehm.....k tomu, že jsem chtěl míchat nápoje, ale nechytil jsem ani láhev?!?'" vypadlo rychle z Toma. Bill mu očividně nevěřil ani slovo. Muselo to být něco horšího...vzal telefon a zavolal mi.
Seděla jsem v koupelně na vaně a slyšela jak mi zvoní mobil. "Volá ti Bill.'" křikla na mě přes dveře Linda. Rozbrečela jsem se ještě víc.
"ne - nechci teď s nikym mluvit." Linda pokrčila rameny a zvonící mobil položila zpátky na stolek. Jsem jak malá holka! Sedím ty v koupelně a brečím.
"'nebere to, asi ještě spí.'" Tom pokrčil rameny. Na Billa se nemohl podívat. Lže mu, vymýšlí si blbosti, jen aby se nemusel přiznat, že se vyspal s jeho holkou. Zaklonil hlavu.
"'Co je? Bolí tě hlava? Nechceš prášek?'" zeptal se Bill.
"'ne, jsem v poho díky.'" Bill pokrčil rameny.
"'tak ne. Stejně si řikám, že se muselo stát něco většího než nějaký míchání nápojů. Ty ses s někym vyspal?'" zeptal se klidně Bill. Tom se na Billa vyplašeně podíval.
"'NE! A nech mě teď bejt'" křikl na něj.
"'promiň, že se starám co je s mym dvojčetem.'" urazil se Bill. Tom chtěl ještě něco říct, ale rozmyslel si to. Položil si hlavu do dlaní.
'Bille, promiň. Neudělal jsem to schválně. Byli jsme opilí, přišlo to samo, promiň.' nemyslel na nic jinýho..
Pořád jsem seděla na vaně, pomalu jsem se uklidňovala. Podívala jsem se na sebe do zrcadla. Vypadala jsem děsně. Opláchla jsem si obličej a opřela se o umyvadlo.
"Vyspat se s kámošky klukem." šeptla jsem.
Vylezla jsem ven, vzala mikinu a chtěla odejít.
"nechceš mi říct, co se ti stalo?" zeptala se mě Linda.
"Nic, prostě mi není dobře. Půjdu se projít. Promiň, špatně jsem se vyspala." řekla jsem a zmizela. Je pravda, že jsem se špatně vyspala, a to dost špatně! Ach jo...
Sedla jsem si na lavičku v parku. Na tu, na kterou jsme sedávali s Billem. Bylo to naše nejoblíbenější místo. Kolik jsme se tady nasmáli, poprvé políbili, dělali si ze sebe srandu...
Tom vstal. "'jdu se projít.'" řekl Billovi
"'Hm, nemusel ses obtěžovat mi to řikat.'"
"'Bille, promiň. Dám se dohromady.'" objal bráchu zezadu. "'OK'" řekl Bill.
Seděla jsem pořád na lavičce a přemýšlela jsem kolik krásných věco jsme tu s Billem zažili. Zahlédla jsem Toma. Rychle jsem se otočila, abych na něj neviděla. Tom si mě taky všimnul. Na chvilku zaváhal, ale pak si ke mně přisedl.
(Sanny)

Nejlepší chvilky našeho života VII.

30. června 2006 v 14:09 | Sanny |  Nejlepší chvilky našeho života
Cítil vinnu za to, že tu teď Linda leží
"'Lindo, slyšíš mě? Prubuď se prosím, řekni mi něco, PROSÍM. Mám o tebe strach, prosím otevři oči a řekni mi, že je to všechno zlej sen, ze kterýho se brzo probudím. Miluju tě, potřebuju tě. Řekni mi něco.'" Linda se ani nepohla. Za chvilku pro Toma přišla sestřička.
"'ne! Nikam nejdu, budu tu s ní.'" sestřička ho ještě chvilku přemlouvala a vyhazovala, ale Tom tam zůstal.
Já s Billem jsme seděli v čekárne, byla jsem opřená o jeho rameno a on mě hladil po vlasech. Pak jsme usnuli. Tom usnul u Lindy, hlavu měl položenou na její posteli.
V noci jsme se s Billem pořád budili, na tý "lavičce" se spalo vářně špatně.
"'Víš co? Natáhni se tady na tu lavičku a hlavu si polož na moje nohy. Rozhodně se ti bude spát líp, doufám.'" Řekl Bill asi po pátym vzbudění.
"'A co ty?'"
"'Já budu klidně spát takhle. Tak šup, lehni si.'" udělala jsem co mi Bill řekl. Vážně se tak leželo líp. Proč mě to nenapadlo? Mohl se vyspat Bill!


Ráno se začal někdo Tomovi hrabat v dredech. Otevřel oči.
"'Lindo! Ty jsi vzhůru? Nechceš něco? Jak se cejtíš? Slibuju, že až se mi ten chlap dostane pod ruku, je s nim ámen!'" začal se hned starat šťastný Tom.
"'Tome, klid. Nic nepotřebuju. Mám se fajn, akorát se mi ještě trochu motá hlava.'" řekla klidně Linda. Moc ji potěšilo, když se ráno probudila a našla vedle sebe Toma.
"'Měl jsem o tebe hroznej strach.'" začal Tom pomalu. Linda se usmála.
"'Tos tu byl celou noc??'"
"'Jo! A moc jsem si přál, aby ses probudila a něco mi řekla.'"
"'jsem ráda, že jsi tady! Promiň, byla blbost utíkat. Prostě jsem se ráno probudila a najednou na mě dolehlo, že se to může stát klidně znovu. Promiň. Kdybych neutekla, neležela bych tady.'" povzdychla si Linda.
"'Ty za to přeci nemůžeš! Jedinej kdo za to může jsem já - já jsem to začal. A teda taky ten chlap, ten za to taky může, až se mi dostane pod ruku.......'"
"'Tome, klid. Je to moje blbost a nehádejme se. Co takhle na to zapomenout? Zapomenout na tu párty..'" Tomovi se zablýskalo v očích.
"'Vážně? Ty bys mi to odpustila?'"
"'Já jsem ti to odpustila už dávno, jen jsem si to nechtěla přiznat. A navíc tohle se může stát každýmu ne?'"
"'Billovi ne......tobě taky ne......a Sanny taky ne..'"
"'Ale prosim tě, nám se to může stát úplně stejně jako tobě. Jen si dáváme trochu pozar na to co pijeme.'" mrkla na něj Linda.
Tom se k ní naklonil a lehce ji políbil na tvář.
"'jsem strašně rád, že se probudila, měl jsem o tebe hroznej strach. Miluju tě.'" opakoval pořád Tom.
"'Já tebe taky.'" řekla s úsměvem a chtěla se naklonit, že ho políbí, ale vešel doktor.
"'Tak vy už jste vzhůru? Teda ten váš přítel dělá zázraky,'" usmál se. Linda se taky usmála.
Já s Billem jsme se právě probudili, když doktor vycházel, řekl nám, že můžeme dovnitř.
Linda byla ráda, že nás vidí. Prý si ji tam nechaj ještě dva dny a pak bude moct s náma.


Po dvou dnech jsme si Lindu mohli odvést. Dostala berle a ještě za pomoci Toma a Billa se dokulhala k taxíku. Docela ji štvalo, jak ji všichni obletovali, ale zachvilku si zvykla a přišla na to, že je to docela příjemný. Linda tohle, Linda tamto.... "'nechceš pití?'"
"'něco k jídlu?'" "'nechceš něco na čtení? Nebo pustit televizi?'"
Kluci s náma na hotele zůstali až do večera. Pak se rozloučili a slíbili, že ráno přijdou. Když odešli Linda se hned zeptala: "'Vážně měl o mě Tom takovej strach?'"
"'To si piš, že měl! A furt tady chodil a opakoval, že toho chlapa zabije. A v nemocnici nám nechtěli říct co s tebou je, tak Tom vyjel na jednoho z doktorů a ten nám to radši rychle vyklopil a pak Toma za tebou i radši pustil.'"
"'když já toho Toma miluju, já nevim proč jsem to udělala, jsem kráva fakt!¨"
"'No tak klid! Už je to v pohodě, už na to nemysli. A nemysli na to, kdo za to může.'"
"'Ale Tom za to přece nemůže.'"
"'A já jsem snad řekla, že za to může?'"
"'ne, ale on si to myslí."
"'Tak mu to vysvětli ne?'"
Linda přikývla. Byla jsem ráda, že ji tu mám. Tu noc co tu nebyla jsem sice spala u kluků, ale mít tady svoje "dvojče" je to nejlepší.


Po dvou týdnech:

Mám mít za týden narozeniny. S Lindou jsme vymýšlely jak to uděláme. Máme obě narozeniny ve stejnej měsíc, ale já jsem o sedm dní starší :-P
Budou to naše patnáctiny a to se musí oslavit.........
"Tak co kdybychom to vzaly najednou, oslavily oboje narozeniny ve stejnej den a uspořádaly nějakou párty?" zeptala jsem se.
"Jo, to by šlo, ale menší problem. Koho na party pozveme?"
"hm, to je fuk. Řekneme děckám tady z hotelu." mrkla jsem na ni.
"Půjdu - totiž nepůjdu, dobelhám se na recepci a zamluvim halu. Ty oběhni pokoje.'" zašklebila se.
"'jasný to horší.'" usmála jsem se a vypálila jsem z pokoje. Oběhla jsem všechny pokoje, překvapivě - všichni souhlasili. Když jsem se chystala zpátky do našeho pokoje, narazila jsem na Chrise.
"'Ahoj.¨" řekla jsem rozpačitě.
"'Ahoj. Dlouho jsme se neviděli. Proč si se neozvala??'"
"'Měla jsem nějaký problémy.'"
"'S Billem?'"
"'Ne! S Billem nám to klape.'" ušklíbla jsem se
"'Tak jaký?'"
"'Nebudu to s tebou řešit!'"
"'Tady se bude něco dít?'" zeptal se.
"'Co by mělo?'"
"'nevim, něco.'"
"'O ničem nevim.'" řekla jsem a chtěla okolo Chrise proklouznout, ale on mě chytil za ruku.
"'ty už jdeš? Nedáš mi ani pusu na rozloučenou?'"
"Chrisi nech toho! Pusť mě! Žádná pusa nebude a ty to moc dobře víš. Tak zas nezačínej.'" vyškubla jsem se. Chris mě však opět chytil.
"'A to jako proč? Já nezačínám, já pokračuju. Co když tě miluju?'"
"'Sakra Chrisi, tohle je uzavřená kapitola, rozumíš? Já s tebou nic víc mít nechci a teď mě pusť jdu se starat o maroda.'" vytrhla jsem se a vběhla do chodby.
"'Uzavřená kapitola to není.'" křikl za mnou ještě Chris.
'No jo prosim tě, mysli si co chceš.' pomyslela jsem si naštvaně.
Ve čtvrtek půjdu s Lindou na sundání sádry a v sobotu bude oslava. Hm to bude sranda. Vzala jsem telefon a vytočila Billovo číslo, abych ho i s Tomem na oslavu pozvala.
"'Ahoj andílku.'" usmál se do telefonu Bill. Bill slíbil, že určitě přijdou, a že přijdou odpoledne. Vzala jsem ho za slovo. Odpoledne někdo opravdu zabušil.
"'To je dost. Bála jsem se, že nepřijdete.'" usmála jsem se když jsem otevírala dveře. Úsměv mi však ztuhl, když jsem místo dvojčat viděla Chrise.
"'Co tu chceš?'" zeptala jsem se otráveně.
"'jít s tebou ven.'"
"'chrisi! Sakra já chodim s Billem a to se nezmění jasný? Tak už to vem konečně na vědomí. Ahoj'" zabouchla jsem dveře. Za chvilku bouchal někdo znovu.
"'Co zas chceš?'" otevřela jsem dveře a koukala se do nechápavých obličejů Billa a Toma.
"'je, to jste vy? Super. Já si myslela, že je to někdo jinej.'" usmála jsem se rozačitě.
"'tak co?? jak se má náš marod? '" zeptal se Tom Lindy a políbil ji. Bill políbil mě a rozhodli jsme se, že Toma a Lindu necháme osamotě.
(Sanny)

Nejlepší chvilky našeho života VI.

30. června 2006 v 14:05 | Sanny |  Nejlepší chvilky našeho života
"'Tome, ale tys to udělal.'" do očí se jí znovu nahrnuly slzy. Snažila se to skrýt.
"'Já vim, už se to nikdy nestane, slibuju. Já tě miluju, vážně, strašně moc.'" tak a bylo to tu, Linda už mu nemohla odolat, objala ho a dlouze políbila. Tom se šťastně usmál.
"'Děkuju, moc děkuju.'" řekl a políbil ji.
"'Tome, miluju tě.'" šeptla Linda. Tom začal Lindě jezdit po hrudníku a pomalu ji svlíkal tričko.
"'Tome, co blázíníš? Přestaň.'" okřikla ho. Tom se rozpačitě usmál.
"'Dojdu ti pro něco k pití.'" řekl rychle a co nejrychleji vypadl z pokoje.
"'Co blbneš? Já mám k pití ještě celou skleničku.'" řekla nechápavě Linda. Asi po tom pádu měla pomalejší vedení, nebo co. Ale pomalu ji to začalo docházet.
"'Tome, neblbni, pojď sem.'" Tom strčil rozpačitě hlavu do dveří.
"'prosim tě, pojď sem.'" usmála se linda.
"'promiň, já jsem to nechtěl'" začal se omlouvat.
"'každýmu to někdy ujede.'" řekla Lidna sladce.
"'Co já bych bez tebe dělal? Ty seš můj andílek.'" objal ji Tom. Leželi spolu v jedné posteli, vedle sebe, Linda ležela Tomovi na hrudníku a on ji hladil po vlasech.


Já s Billem jsme zatím vystresovaně seděli na posteli a čekali jestli se Tom ozve.
"'Zavolej mu.'" pobízela jsem ho. Bill vzal telefon a vytočil Tomovo číslo.
"'tak co?'" zeptal se.
"'už je to v pohodě. Linda se cejtí líp a mezi náma je taky jasno. Dík brácha!'" Bill se usmál, a ještě chvilku se s nim vybavoval, pak to položil.
"'Super, můžeme jít spát.'" řekla jsem šťastně. Ne, že by mi na Lindě nezáleželo, ale už jsem byla moc unavená. A navíc kdyby mi na ní nezáleželo, spim už dávno..
S Billem jsme si vedle sebe lehli a spokojene se o sebe opřeli. Políbili jsme se na dobrou noc a usnuli.
Vstala jsem asi v jedenáct. Bill už byl vzhůru.
"'jak ses vyspinkala?'" zeptala se sladce. Vypadalo to podezřele=)
"'Fajn, co ty?'"
"'Super, Nemáš hlad? Připravil jsem ti snídani.'" a přinesl mi jídlo, vypadalo to opravdu lákavě. Chtěla jsem se do toho pustit, ale Bill mě předběhl a začal mě krmit. Když jsem dojedla, pochválila jsem ho a políbila.
"'A nechceš se vykoupat? Připravil jsem ti i koupel.'"
"'Vážně? Bille ty seš zlatíčko. Naložit do vany bych se potřebovala. Děkuju.'" vyskočila jsem z postele, objala Billa a políbila ho ještě jednou. Pak jsem vletěla do koupelny. Jen co jsem si vlezla do vany, jsem slyšela jak se rozletěly dveře.
"'Bille! Průser!'" slyšela jsem Toma.
"'Co je? Budu strejda?'" zeptal se s úšklebkem Bill.
"'Jo, ještě to aby. Linda nikde není! Hledal jsem ji všude. Nikde ji nemůžu najít!'" řekl vyplašeně Tom.
"'prosim tě, třeba se šla jenom projít.'" uklidňoval ho Bill.
"'nešla, tohle jsem našel na stolku.'" Tom podal Billovi lísteček
'Tome, promiň, moc tě miluju, ale potřebuju bejt sama. Bez tebe! Pořád musim myslet na tebe a na tu holku. Vím, že za to nemůžeš, ale moc mě to ranilo. Prosím NEHLEDEJ MĚ. Linda.' Bill se vyplašeně kouknul na dveře koupelny.
"'Volal jsi ji na mobil?'" šeptnul.
"'Jo, nebere to. Vůbec nevim kde může být.'"
"'najdeme ji. Přijde sem, určitě.'"
Vylítla jsem z koupelny, jenom v ručníku. Tomovy se rozzářily oči. "'Tome, nech toho!'" okřikla jsem ho. Tom zčervenal.
"'Dej mi ten lístek.'" vytrhla jsem ho Billovi z ruky.
"'zavolám ji já.'" rychle jsem zvedla mobil a přo každym zvonění opakovala: "Zvedni to.'" položila to.
"'Co s ní k sakru je?'" přemýšlela jsem, kam mohla jít, ale nic mě nenapadalo.
"'jestli se do večera neobjeví, spáchám sebevraždu, všechno je kvůli mně.'" vzdychl Tom.
"'neblbni, takový kecy! Linda se určitě objeví.'" řekla jsem. Chodila jsem po pokoji, sem a tam, jenom v ručníku. Tomovi to dávalo zabrat. Nemyslela jsem na to, že ho tím "mučím", myslela jsem jenom na to, kde by Linda mohla být.
"'prosim tě, oblíkni si něco na sebe.'" vypadlo z něj, byl červenej jak rajče. Bill se na něj vražedně podíval.
"'brácha'" okřikl ho.
"'Já za to nemůžu.'" omlouval se Tom. Konečně mi to došla, vpadla jsem do koupelny, rychle jsem se oblékla. Tom prudce oddechoval. Zapla jsem televizi, ať se u toho čekání tolik nenudíme. Zapla jsem to právě včas.....šly zprávy.
"'Dnes dopoledne srazil opilí řidič na chodníku 14 - ti letou dívku. Dívka leží v nemocnici na oddělení.......'"
"'To - to je Linda.'" vykoktal Tom.
Všichni tři jsme vypálili z pokoje a letěli do nemocnice.
"'Já toho chlapa zabiju, až se mi dostane pod ruku.'" křičel naštvaně Tom.
Za Lindou nás pustit nechtěli, prý potřebuje klid. Tom se nešťastně sesunul podél zdi a opřel si hlavu o kolena.
"'Je to všechno kvůli mně. Kvůli mně, jenom kvůli mně.'" opakoval pořád dokola. Klekla jsem si k němu.
"'Tome, to není pravda!'"
"'Ale je, kdybych na tý párty nepil, nic z toho by se nestalo.'"
Bill chodil po chodbě a ptal se každýho doktora, kterého potkal, jak na tom Linda je. Dokotoři nám odmítali cokoliv říct, prý nejsme rodina. Když zastavil asi desátého doktora, který řekl, že nám to říct nemůže, Tom už se neudržel a vyletěl.
"'SAKRA, JSME JEJÍ KÁMOŠI! JE TO MOJE HOLKA! POTŘEBUJU VĚDĚT JAK NA TOM JE! JE TU NA ROČNÍM POBYTU, RODIČE TU NEMÁ, TAK MI SAKRA ŘEKNĚTE , CO S NÍ JE! CO SI O SOBĚ MYSLÍTE, ČLOVĚČE? JÁ JI MILUJU A POTŘEBUJU VĚDĚT JAK NA TOM JE!'" Doktor se na Toma vyděšeně podíval, pak se vzpamatoval.
"'Pokud jste teda jediný koho tu má, řeknu vám to..'" pořád používal nějaké odborné názvy, ale pochopili jsme, že má silný otřes mozku a zlomenou nohu. A prý nás budou informovat a jejím zlepšení a (nedejbože) i z horšení.
"'ještě se od té doby neprobudila.'" ukončil to doktor. Nahrnuly se mi do očí slzy a začala jsem brečet, Bill mě objal.
"'Pusťe mě za ní, prosím aspoň na chvilku.'" žadonil Tom, doktor chvilku přemýšlel, ale pak svolil.
Tom si k Lindě přisunul židli. Vzal ji za ruku a lehce ji políbil na tvář. Po tváři mu stekla slza. Byla to snad první slza od jeho snad pěti let...
(Sanny)

Nejlepší chvilky našeho života V.

30. června 2006 v 14:02 | Sanny |  Nejlepší chvilky našeho života
Ráno když jsem se probudila, Bill nikde nebyl. Na nočním stolku ležel vzkaz..
'Šli jsme s Tomem na rozhovor pro nějakej časopis. Budeme za váma pospíchat. ILD - pusu Bill.'
Vykoukla jsem z pokoje, čirou náhodou vykoukla i Linda. Usmála se a šla ke mně. Začaly jsme kecat. Je fakt, že jsme si měly co říct...
"Jo hele, chtěla jsem tě poprosit..Dneska bych si chtěla udělat s Tomem hezkej večer. Nemohla bys třeba přespat u Billa? Zeptala se. Usmála jsem se.
"Žádnej problem.." sešly jsme dolu na snídani.
"Co myslíš, jak dlouho tam budou?" zeptala se
"Doufám, že co nejkračejc.." řekla jsem.
Byly už tři hodiny a kluci pořád nikde. Přece ten rozhovor nemůže trvat tak dlouho.
Odbyla šestá hodina, když se rozlétly dveře v "mym a Billovym pokoji". Stál tam Bill, Toma měl opřeného o rameno. Linda přilítla, co se děje. Pohled na Toma ji naštval. Měl dost, kolik toho asi vypil? Bill ho hodil na postel
"'Po tom rozhovoru se konala ještě nějaká párty od toho časopisu, museli jsme tam jít. A Tom, že prý jde pro minerálku..Holky fakt se moc omlouváme.'" řekl Bill a hodil znechucenej pohled na Toma.
"'Ne, ty za to nemůžeš.'" řekla Linda a do očí ji vyhrkly slzy. Na hezkej večer mohla zapomenout. Vyšla z pokoje a křikal na mě, že jde k nám na hotel.
"'Já - já jsem nevěděl co Tom pije.'" začal Bill.
"'Já vim, ty za to nemůžeš. Jenom že Linda si chtěla udělat s Tomem hezkej večer, mno asi z toho nic nebude.'"
"'Asi ne, já toho Toma zabiju. Zabral jsem tenhle pokoj ještě na jednu noc, tak ho tu necháme, co ty na to?'"
"'Já půjdu za Lindou, OK?'"
"'Jo, jasný, půjdu tě vyprovodit.'"
"'Bille! K - k - kam j - jdeš?'" škytal Tom.
"'Pryč!'" osekl Bill a zavřel dveře.
"'Já toho Toma zabiju, člověk aby ho hlídal jak malý dítě.'" řekl Bill naštvaně.
"'No jo, co se dá dělat, ty za to nemůžeš, není to žádná tragedie..už na to nemysli.'"
"'Ale jo můžu, prej jde pro minerálku. Mě minerálku přinesl, ale on si pro tu "minerálku" chodil nějak často. Mělo mi to přijít divný - on minerálku nepije.'"
"'Bille, nech toho, řikám, že to není žádná tragedie, a navíc Tom je stejně starej jako ty, Sám ví co smí a co ne. Je fakt, že to teď trochu přehnal, ale z toho se vyspí.'"
"'No, vypadá to, že neví. A jinak zničil Lindě hezkej večer.'"
"'Jo, ale oni si to vynahradí.'" řekla jsem, Bill přikývl. Pak už jsme šli mlčky. Každej přemejšlel o něčem jinym.
Před hotelem se Bill zatavil.
"'promiň, jsem z toho nějak mimo.'"
"'já to chápu.'" řekla jsem a políbila ho. Bill se usmál..
"'Jinak zejtra máme bejt ráno na vivě v devět, živě.'" mrkl na mě Bill.
"'Super, to si zapnu.'" rozloučili jsme se a já zalezla do hotelu. Linda seděla na posteli.
"Tak co?" zeptala jsem se.
"Ale jo, už jsem se vzpamatovala. Docela mě to naštvalo. Ale Bill za to vážně nemůže, řekla si mi to?"
"Jo, řekla neboj."
"Ach jo, tohle může udělat jenom Tom.'" usmála se. Usmála jsem taky.
"No vážně, Bill by nic takovýho neudělal, to přiznej."
"Třeba jo, nikdy nevíš. Ale spíš ne"
"Tak vidíš." řekla a začaly jsme po sobě házet polštáře, jak malý děti =)


Ráno jsme zaply televizi a celý dopoledne koukali.
"'Tome, jak je to teď s tebou a holkama? Prý byl zas nějaký úlet.'" zeptal se moderátor. Bill se vyplašeně podíval.
"'Úlet?'" zeptal se Tom.
"'Já s Billem teď máme úžasný holky a myslim, že úlety nejsou potřeba.'" odpověděl klidným hlasem. A je to venku, už se ví, že maj holky.Linda se usmála: "Žádný úlety se nekonaj."
Odpoledne se rozhodla, že si půjde koupit časopis, aby se dozvěděla nový "drby" se světa. Přilítla s časem, kde čirou náhodou byli i Tokio Hotel.. "Drby žijou!" křikla šťastně a začala si číst. Když došla na dvoustránku, která byla věnovaná TH, nejdřív na to nevěřícně koukala, pak časopis odhodila začala brečet. Sebrala jsem časopis ze země.
Stál tam titulek : 'TOM POŘÁD S JINOU!' byla tam Lindy fotka, jak se s Tomem líbá s podnadpisem : 'S touto dívkou se Tom líbal ještě před pár dny.' a pak tam byla fotka jak se Tom líbá s nějakou blondýnou. 'Tohle jsme vyfotili na párty, kterou pořádal časopis Bravo. Která se konala 2.3' (to byla tá párty včera)
"já jsem mu věřila." řekla Linda. Začala jsem ji utěšovat. Utěšovala jsem ji asi hodinu, ale nepomohlo to. Okolo šestý hodiny jsem zavolala Billovi ať okamžitě přijde a sám! Byl tu do dvaceti minut.
"'Stalo se něco?'" strčila jsem mu do ruky časopis.
"'To - to, já-já, on- on.'" koktal Bill
"'Totiž, jak byl opilej. To - totiž já jsem ho pak za to taky zmlátil. To, totiž kdbych já....teda, no prostě za to můžu já. Omlouvám se, já..'"
"'Nemůžeš Bille! Může za to Tom sám. Není to kvůli tobě!'" křikla Linda. Bill tam s náma zůstal.
"'Myslíte, že za nim mám fakt jít?'" zeptala se Linda kolem půlnoci.
"'Má ti co vysvětlit.'" řekl Bill.
"'Ok, zejtra za nim dojdu.'" přikývla Linda.
Pak vstala. "'já jsem hned zpět. Potřebuju bejt chvilku sama.'" a odešla z pokoje.
Běžela k Tomovi do hotelu. Oči měla zalité slzami. Před hotelem si nevšimla schodu , zakopla, spadla. Ucítila na hlavě palčivou bolest. "Au" sykla. Nevnímala co se kolem ní děje. Všechno se s ní točilo. Ucítila jak ji někdo bere do náruče, pomalu otevřela oči. Nesl jí nějaký chlápek do hotelu. Řekl recepčtní, že se o ni někdo musí postarat. Lidé vylezáli z pokojů, aby se koukli co se děje. Pak se otevřely i Tomovy dveře. Protlačil se k Lindě. Když viděl v jakym je stavu, zděsil se. To je určitě kvůli němu.
"'Já - já se o ní postarám.'" řekl, muž odnesl Lindu k němu do pokoje a položil na postel.
To vzal mobil a zavolal Billovi.
"'Bille, řekni, je to kvůli mně, že jo?'" mluvil vyplašeně.
"'Co je kvůli tobě?'" nechápal Bill.
"'No Linda, nejspíš šla za mnou a asi spadla.....je nějaká omráčená či co. Co mám dělat? Mám strach. Nikdo sanitku nevolal, prej není potřeba, jen se o ní trochu postarat. Bille...'"
"'Tome, klid! To zvládneš! Hele, pamatuješ jak ses musel starat o mě? No, a zvládnul si to. Bude to v pohodě. Fakt.'"
"'Brácha, co já bych bez tebe dělat?'"řekl Tom šťastně.
"'Taky si řikám! Tak se tady se mnou nevykecávej a něco dělej.'" řekl Bill a položil to.
Tom donesl Lindě vodu. Sednul si k ní na postel. Linda otevřela oči.
"'Jak se cejtíš?'" zeptal se.
"'Bejvá mi i líp.'" odsekla. Věděla, že Tomovu psímu pohledu dlouho neodolá, ale zkoušela to..Tom se cítil vinný.
"'Nechceš ještě něco?'" zeptal se mile.
"'Jo, to bych teda chtěla! Vysvětlit včerejší párty!'" Do Toma jakoby udeřil blesk. Vůbec nic ni nepamatoval. Co se stalo? Šel pro minerálku, a co bylo dál?
"'Já - já nevím. Totiž nepamatuju si nic.. jen jak jsem pro minerálku..'"podrbal se na hlavě.
"'Samozřejmě, pro minerálku, která byla vlastně chlast. A chodil sis pro něj čím dál častěji a pak ses tam líbal s nějakou blondýnou! A je to tu úlety. Tome, já ti věřila. Myslela jsem, že to se mnou myslíš vážně.'" Tom chtěl Lindu obejmout a všechno ji vysvětlit.
"'nešahej na mě. Jdy pryč, cucej se třeba s každou kterou potkáš na ulici. Je mi to fuk.'"
"'Ne, zůstaň ležet. Lindo prosím. Já nechci, aby se ti ještě něco stalo. Prosím, já tě miluju!'" Pozdě, Linda už došla ke dvěřím, otevřela je a chtěla odejít, ale zamotala se jí hlava, opřela se o futra.
"'Pojď si lehnout, prosím.'" Tom jí vzal do náruče a odnesl zpátky do postele. Linda se nebránila, věděla, že by stejně nedošla daleko.
"'Nech mě to vysvětlit prosím!'" žadonil, byl pořád zoufalejší. Lindě ho začalo bejt líto.
"'Vykládej.'" řekla klidně.
"'Totiž, já si to vážně moc nepatuju, ale vím, že mi nějaká holka dávala něco k pití. Nevnímal jsem co piju, a pak už nevím. Jestli jsem se tam s někým líbal, to bych nikdy neudělal. Totiž neudělal, od tý doby co jsem tě potkal.'" dodal rychle když viděla Lindy nevěřící pohled.
(Sanny)

Nejlepší chvilky našeho života IV.

30. června 2006 v 13:55 | Sanny |  Nejlepší chvilky našeho života
"'Tak to je mazec.'" rozhlížela se Linda po hotelu. "'Tady jste ubytovaný?'"
"'Ne, tady máme pokoje na tuhle noc.'" usmál se Tom.
"'Jeden, pro jeden zamilovanej párek a druhej pokoj pro druhej párek.'" vysvětlil Tom když viděl naše nechápavý pohledy.
"'Vy jste se snad zbláznili, tohle všechno - nejdražší hotel - šmárja.'" koktala Linda
"'No a, tak nejdražší hotel. Jednou se přece můžeme trochu rozšoupnout.'" usmál se Tom.
"'A navíc si vás musíme trochu rozmazlit'" mrkl na nás Bill.
"'Když myslíš, že tohle je trochu, jak je teda dost?'" vydechla jsem. Bill se záhadě usmál.
"'Půjdeme se najíst, máme zabraný stůl.'" řekl a táhl mě k restauraci.
S Lindou jsem nevěděly, jak se máme chovat, všichni tam byli slušně oblečení (obleky, plesové šaty) a my tam v jeansech. Sedli jsme si a když číšnice přinesla lístek s Lindou nám bylo jasné, že si dáme jenom nějakej salát. Když jsme to číšnici řekly, kluci nás zarazili a objednali asi šest jídel. Číšnice se na kluky pohoršeně podívala a odešla.
Všichni se potichu bavili, ale nikdo se nesmál tak nahlas jako Bill a Tom. Lidé se po nás dívali, a já s Lindou jsme se jen rozpačitě usmívaly. Za chvilku jsme si už však zvykly a smály se hlasitě taky.
"'Nic proti, ale všichni na nás koukaj.'" řekla Linda.
"'Jen ať koukaj, když to doma nemaj. Můžeme si dělat co chceme. My platíme. A navíc kdybychom si to tady rozdávali na stole, může jim to být úplně fuk.'" mrkl na ni Tom. S Lindou jsem se na Toma vyplašeně podívaly.
"'Ne, to jsem myslel jako srandu, ne.....neberte to tak.'" zakoktal se. Bill se dusil smíchy.
"'Hele brácha nesměj se mi laskavě.'"
"'To nejde! Protože tohle můžeš říct jenom ty.'"
"'Haha, tak jsme se zasmáli.'" zašklebil se Tom.
"'To teda jo.'" přikývl Bill.
Byli tak roztomilí, když se hádali :-)
Konečně přinesli jídlo. Ti lidé okolo, z nás museli mít nervy. Jídlo jsme si tam mezi sebou vyměňovali a hodnotili co je lepší. I číšnice se na nás divně koukala. No co, jak řekl Tom - my platíme (teda my ne...)
"'Super, teď už se nehnu.'" opřela se Linda.
"'Nejsi sama. Tak nepůjdeme už na pokoj?'" zeptal se Tom. Linda přikývla a vstala.
"'A co my? Nepůjdeme taky?'" zeptala jsem se Billa.
"'Jo, půjdem.'" zalezli jsme do pokoje a rozvalili se na postel.
"'Bille, tohle je od vás strašně krásný.'" otočila jsem se na něj. Ten se sladce usmál, dostala jsem chuť ho políbit...taky jsem to udělala :-)
"'Vlastně jsem si myslel, že už se nikdy nezamiluju. Okolo mě byla spousta hezkých holek, ale nikdy jsem se do žádný nezamiloval. Ani nevíš jak jsem rád, že jsem tě potkal.'" podíval se mi Bill do očí.
"'Jo, to já taky. Možná bys měl vědět, že jsem si vždycky přála se s tebou setkat. A když se to povedlo, myslela jsem, že štěstím odletím.'"
"'Hned jak si vešla do haly, jsem věděl, že se s tebou nesmím vidět poprvé a naposledy. Hrozně jsem si přál, aby mezi námi bylo něco víc. A tak jsem si myslel, že Toma zabiju, když si tě přivlastňoval.'" usmál se. Tak tohle bylo krásný. Usmála jsem se taky.
"'No, Tom je taky fajn, ale já jsem od začátku byla zamilovaná do tebe, tak ani nevíš, jak mě potěšilo, žes mi zavolal.'"
"'No, já si myslel, že se k tomu nedokopu. Pořád jsem přemýšlel nad tim, že se ti třeba víc líbí Tom a mě by ses vysmála. Chodil jsem s tim telefonem asi hodinu...'"
"'Ještě, že jsi to udělal. Já si zas myslela, že se ti víc líbí Linda a docela mě mrzelo, že jsme se spolu moc nebavili.'"
"'To mě taky.'" usmál se Bill a začali jsme se líbat. Já ho vážně miluju. Povídali jsme si asi ještě hodinu, když někdo zaťukal. Byl to Tom a Linda.
"'Nazdar hrdličky, doufám, že jste si odpočinuli a řekli to nejduležitější, protože teď spolu někam vyrazíme všichni čtyři, co vy na to?'" mrkl na nás Tom.
"'A kam jako?'" zeptal se Bill.
"'To jsme ještě nevymysleli, ale určitě nás něco napadne.'" usmála se Linda a Tom přikývl. Vylezli jsme z hotelu, ušli jsme aspoň dva metry a zavalily nás fanynky....s Lindou jsme pokrčily rameny a dělaly jsme, že jsme taky bláznivý fanynky. Bill s Tomem se nám nepodepsali. Dělaly jsme jak jsme zklamané, holky se nám smály, pak úplně šťastné odešly. Bylo za nimi slyšet jen: "'Dotkla jsem se Billa, dotkla jsem se Toma.......'"
Bill vytáhl tužku a na ruku mi napsal :
'Pro tu nejúžasnější holku na světě. BILL' a domaloval ještě srdíčko, do kterého napsal zkratku ILD (Ich liebe dich - Miluju tě)
Tom Lindě napsal to samé. Za odměnu jsme je dlouze políbily. Oni byli tak sladký, tak romantický. Vzala jsem od Billa tužku a na ruku mu napsala, to co on mě, jen trochu pozměnila osoby :-). Linda Tomovi taky.
"'Jo hele zjistil jsem, že se tady koná diskotéka, od rána do noci. Nepůjdeme se tak kouknout?'" navrhl nadšeně Tom. Všichni přikývli, Tom se šťastně usmál. Pak se otočil na Lindu, která myslela na Tomovy úlety na diskotékách když byl opilej.
"'Slibuju ani kapka alkoholu.'" Linda přikývla a vlezla dovnitř, bylo plno, svítily jen barevná světla.
"'Hned na první ploužák si tě zabírám.'" šeptl mi Bill do ucha. Usmála jsem se a přikývla. Tancovali jsme asi na dvě písničky, když DJ řekl: "'Na přání Moniky, vám pustíme tu nejlepší skupinu na světě.'" a začali hrát Tokio Hotel - Rette mich. Zasmáli jsme se, ale chytili jsme se a začali tancovat. Vysmátí Tom a Linda nás následovali. Byli jsme tam hodně dlouho - asi do devíti večer. Pak jsme se rozhodli, že raději půjdeme. A jak Tom slíbil - ani kapka alkoholu - dodržel. Linda ho za odměnu políbila a Tom se sladce usmál. Já jsem Billa taky políbila, ale za to, jak se o nás hezky staraj.
Šli jsme pomalu, ruku v ruce, do hotelu. Před hotelem stál hlouček dívek a něco si šeptaly. Bill s Tomem se na sebe vyplašeně podívali.
"'Kluci, klid, my to ohlídnem. Zůstaňte tu.'" řekla jsem a s Lindou jsme ke skupince vyrazily.
"'Co se stalo?'" zeptala jsem se.
"'Nebudete tomu věřit, v tomhle hotelu jsou prý ubytování Tom a Bill z Tokio Hotel.'" řekla šťastně jedna holka.
"'Hm aha, a vy na ně čekáte?'"
"'No v podstatě jo, vlastně aby se nám podepsali. Protože vidět nejsladší dvojčátka na světě živě, je nás sen!'" řekla jiná dívka a ještě doplnila: "'Teda, ne že bysme nesnily o tom s nima chodit, ale to by se nám určitě nepoštěstilo. Škoda.'" sklopila oči. S Lindou jsme odešly.
"'No kluci, čekaj na vás. Běžte tam, strašně moc by je to potěšilo. Padejte!'" dostrkaly jsme je k fanynkám. Ty byly štěstím bez sebe. Přála jsem jim to, vím jaké to je. Když se konečně dopodepisovali, otočili se ns nás.
"'Měly jste pravdu, vážně je to moc potěšilo.'" usmáli se.
"'Ještě aby ne.'" řekla Linda a s Tomem vešli do hotelu. Já s Billem jsme je následovali.
(Sanny)

Nejlepší chvilky našeho života III.

30. června 2006 v 13:51 | Sanny |  Nejlepší chvilky našeho života
Napjatě jsem na Toma podívala.
"'No.....jen jsem ti chtěl říct, že Billa docela dost vzal ten pohled na tebe a na toho kluka..'"
"'Jo já vim, už jsme o tom mluvili, ale ten kluk...'" vysvětlila jsem to i Tomovi, ten si oddechl.
"'To jsem rád, protože Bill to s tebou myslí vážně, věř mi, jsem jeho dvojče tohle poznám.'"
"'Ty jo, ani nevíš jak si mě potěšil.'"
"'To jsem rád, hele třeba si myslí, že v tobě našel tu velkou lásku.'"
"'Už toho nech, nebo štěstím odletím.'" usmála jsem se, Tom dostal záchvat smíchu.
"'A co ty a Linda??'" zeptala jsem se.
"'Ale jo, úplně v klidu.....no víš jak je o mě známo, že rád experimentuju, hm tak myslim, že tohle vypadá na víc...já se asi po prvý v životě pořádně zamiloval.'"
"'A řekl si jí to? Byla by štěstím bez sebe!'"
"'No, tak nějak jsem ji to naznačil, aby si nemyslela, že ji chci otravovat do konce života.'" mrkl na mě.. "'I když to bych rád.'" začali jsem se smát.
"'Nepůjdeme už dovnitř?'" zeptala jsem se, když jsem se dosmáli. Tom otevřel dveře a já jsem vplula dovnitř.
"'Co jste tam tak dlouho dělali?'" podívali se na nás Bill a Linda.
"'Nic důležitýho.'" usmála jsem se a sedla si k Billovi.
"'Tome, nepřebíráš mi Sandru, že ne? Ty bys toho byl schopnej.'" Bill sjel Toma vražednym pohledem.
"'Ne! To bych si nedovolil brácha a navíc mám tady Lindu. Mě můžeš věřit, fakt.'"
Dostaly jsem s Lindou záchvat smíchu.
"'No to doufám, protože jinak bych si to s tebou vyřídil.'" řekl Bill a objal mě kolem ramen. Tom si přisedl k Lindě a mrkl na mě. Musela jsem o tom co mi Tom řekl venku přemýšlet.......Možná má vážně pravdu.....no to by bylo super!! Spokojeně jsem se opřela Billovi o rameno, ten se šťastně usmál. Bylo to s nim fajn.
"'Půjdeme?'" zeptala se asi po hodině Linda.
"'Jo, jasný.'" vstal hned Tom.
"'Sami, nebo všichni?'" podívala se na něj. Všichni věděli jak to myslí, protože Tom chtěl být s Lindou spíš sám.
"'No...'"zamyslel se Tom. "'Teď jsme byli všichni spolu, chtělo by to trošku soukromí.'" zazubil se.
"'Jen běžte.'" kývl na něj Bill. Tom popadl Lindu za ruku a byli pryč.
"'A kam půjdeme my?'" zeptala jsem se.
"'No, můžeme se jít podívat třeba co dávaj v kině.'" usmál se.
"'Beru! V kině jsem nebyla ani nepamatuju.'" vstala jsem a popadla Billa za ruku.
Dávali nějaký americký romantický film. Dvakrát jsem se nerozmýšleli a koupili lístky.
Přišli jsem na poslední chvíli, už se začínalo promítat. Vecpali jsme se mezi nějaký dva kluky.....jak to vypadalo neznali se mezi sebou a ten jeden tam byl s nějakou holkou.
Spokojeně jsem se opřela Billovi o rameno, chytil mě za ruku, musel na nás být úžasný pohled :-). Asi uprostřed filmu vykřikla ta holka co tam byla s tim klukem: "Bill Kaulitz!!!" všichni se lekli, ale otočili se za hlasem. Bill se začal pomalu sunout pod sedačku. Ti lidé vepředu co už ho nemohli vidět se rozhodli dál pokračovat ve sledování filmu. Dívka už se dokonce filmu na plátno ani nekoukla.
Ještě než se v kině rozsvítilo chytil mě Bill za ruku ještě pevněji a táhnul ven, věděla jsem proč. I já si myslela, že to tak bude lepší, ale mýlila jsem se. Dívka která viděla, že odcházíme se zvedla taky a šla za námi.
"'Bille!'" zakřičela. Ten se otočil.
"'Seš to ty. Tomu nevěřim, kde ses tu vzal?'"
"'Byl jsem v kině.'" zahuhlal.
"'Bille, já tě tak obdivuju a teď se s tebou setkávám osobně, to není možný.'" dívka se div nerozbrečela. Bill se rozpačitě usmál. Dívce sklouzl pohled na naše spojené ruce.
"'Vy..vy spolu chodíte?'" vykoktala.
"'Ne!'" dodala jsem rychle a Billovu ruku pustila. Zatím jsme nechtěli, aby to někdo věděl, byly by toho pak plné noviny.
"'Tak proč jste se drželi?'"
"'Kámoši.'" usmál se Bill.
"'Fajn, a můžeš se mi podepsat?'" dívce vyhrkly slzy.
"'Jo, ježiš prosim tě nebreč.'" řekl rozpačitě Bill, když mu dívka podávala kus papíru a propisku.
"'Když to nejde. Vidím tě osobně, bavím se s tebou....můžu si tě vyfotit??'" usmála se.
Bill přikývl, dívka vytáhla mobil a vyfotila ho, pak strčila mobil mě, ať je vyfotim spolu. Pokrčila jsem rameny a cvakla. Dívka byla v sedmém nebi. Ani se jí nedivim, já jsem taky v sedmym nebi.
"'Tak zas zejtra ok?'" usmál se Bill a políbil mě.
Linda už na pokoji byla.
"Ahoj, hele řekni mi co ti ten Tom chtěl.'" podívala se na mě psíma očima. Chvilku jsem se rozmýšlela. Vždyť to ani není tak tajný. A tak jsem ji to hezky vyklopila i co jsem se dozvěděla o ní a o Tomovi.
"Ty jo, fakt?? No jo vy dva s Billem jste takový dvě hrdličky. Jinak to fakt Tom řekl jo? Že by mě chtěl otravovat do konce života? To je krásný." Linda se zasnila.
"Lindo, zvoní ti mobil.'" hustila jsem to do ní asi pět minut než jí to došlo.
"Co? Mě?"
"Ne, mě asi když je to tvůj mobil."
"'To je Tom....no ahojík.'" následoval asi půlhodinovaj rozhovor. To byla nuda. Možná jsem ji jenom záviděla, že mě Bill nevolá...
"Hele kluci chtěj, abychom zejtra přespaly u nich, co ty na to?"
"Jasan.'" usmála jsem se.
Asi v deset hodin ráno mi volal Bill.
"'Doufám, že už jste vzhůru, to černý auto, co stojí u vás před hotelem je pro vás.'"
Vylítla jsem z postele, abych se podívala z okna...černý auto tak fakt bylo a docela velký. Vzbudila jsem Lindu, ta na mě vyjela, proč ji budim.
"'Tak promiň, já pojedu klidně sama.'"řekla jsem dotčeně.
"'Prosim tě, neber mě tak.....kam jedeme?'" zeptala se zvědavě.
"'To by tě zajímalo viď? Čeká na nás nějaký černý auto, Bill mi teď volala, tak hejbni...'"
"'A kam teda pojedem?'" řekla a vyskočila čile z postele.
"'Jak to mám asi vědět, nejsem děd Vševěd.'" Linda pokrčila rameny a zabrala koupelnu.
Když jsem přišli k autu otevřely se dveře a vykoukl z nich Bill s Tomem.
"'Ty jo, vám to trvá dýl než Billovi.'" usmál se Tom a pustil nás dovnitř.
"'Haha brácha to bylo fakt směšný.'" zašklebil se Bill a pustil mě na sedačku vedle sebe.
Linda se zas spokojeně usadila vedle Toma.
"'Ale abyste věděly, tak dneska udělal Bill rekord, byl hotovej za hodinu, jindy mu to trvá dvě. Taky to podle toho vypadá co??'" rejpal Tom do Billa.
Prohlídla jsem si Billa od hlavy k patě a prohodila: "'Dokonalej, jako vždy.'"
Bill se vděčně usmál.
"'Kam vůbec jedeme?'" zeptala se Linda
"'Nechte se překvapit.'" mrkl na ni Tom. Ještě chvilku jsem žadonily, ale kluci se obměkčit nenechali.
Auto zastavilo před velkym hotelem. Vylezli jsem ven.
"'To si ze mě děláte srandu.'" vyhrkla jsem zaskočeně. Stáli jsme před nejdražšim hotele v Německu. "'Klídek, jdeme.'" chytil mě Bill za ruku a táhl k hotelu, Tom s Lindou nás následovali.
(Sanny)

Nejlepší chvilky našeho života II.

30. června 2006 v 13:38 | Sanny |  Nejlepší chvilky našeho života
"'Ahoj.'" pozdravila jsem
"'Ahoj, víš jen jsem si řikal, že bychom spolu mohli někam vyrazit sami, protože se mi dost líbíš a tak mě logicky štvalo, že si tě Tom přivlastňoval, taky jsem mu to v hotele řekl, začal se omlouvat a přiznal se, že se zamiloval do Lindy, ale neví jak jí to má říct.'"
usmála jsem se. "'Tak to je super, protože Linda je taky zamilovaná do Toma.'"
"'A ty?'" zeptal se Bill.
"'Já? Já jsem zamilovaná do tebe.'" uhnula jsem pohledem.
Bill mi hlavu zvedl a podíval se mi do očí, pomalu jsme se k sobě přibližovali....
"'Holky podívejte, to je Bill.'" zavolala nějaká holka a už si to k němu namířila. Bill se na mě podíval omluvným pohledem. Ježiš, jak já bych tu holku v tu chvíli nejradši zabila..
"'Podepíšeš se mi??'" pískala modrooká blondýna. Bill načmáral na papír něco čemu se říká umělecký podpis a myslel si, že má vystaráno a ty holky vypadnou.
"'A Bille nechtěl bys jít třeba někdy ven?'" vykulila na něj blondýna oči.
Bill se na ni vyděšeně podíval. "'Hele holky, nechci bejt na vás nějak hnusnej, ale právě jste nás z něčeho vyrušily, takže to musim dohnat.'" chytil mě za ruku a vytáhl z hotelu.
Sedli jsme si v parku na lavičku a každý se koukal jinam, pak se naše pohledy setkaly, začali jsme se k sobě zase přibližovat....jestli to teď někdo překazí, tak ho zabiju na místě - pomyslela jsem si, už jsme byli skoro u sebe......... "'Holky, on se s ní chce líbat!'"vřískala blondýna, který se před chvilkou Bill podepisoval. Ten se na ni podíval otráveným pohledem. Měla jsem chuť začít křičet, Bill se však otočil ke mně a před očima těch holek mě sladce políbil. Šťastně jsem se usmála. "To bylo krásný."
"'Cože?'" zeptal se Bill rozpačitě, já si ani neuvědomila, že mluvím česky.
"'Že to bylo krásný.'" přeložila jsem. Bill se usmál a podíval se na blondýnu, která čučela jak kdyby právě spadla z Marsu. "'Holky jdeme.'" řekla honem, když si všimla Billova pohledu, a byly pryč.
"'Ty byly otravný fakt.'" začal Bill.
"'Jo to byly.'" najednou jsme je začali předvádět a dost jsme se u toho nachechtali.
Bill mě doprovodil do hotelu, kde jsme se krásně rozloučili (bez vyrušení :-)).
Otevřela jsem dveře našeho pokoje a zůstala stát. Tak Tom už to asi Lindě řekl, ale byli roztomilí. "'Sorry, mizim.'" vpadla jsem do koupelny. Za chvilku pro mě Linda přišla.
"'Promiň.'" rozpačitě jsem se usmála.
"To je v pohodě. Myslela jsem, že už se ani nepolíbíme, byl docela ostýchavej, nechtěl na mě bejt rychlej." usmála se Linda.
"Já jsem byla s Billem." pochlubila jsem se
"Fakt? Povídej." Linda si sedla ke mně na vanu a napjatě na mě koukala. Začala jsem hezky od začátku, taky jsem jí popsala scénku jak jsme se chtěli po prvé políbit a přilítly ty holky a taky to na tý lavičce. "No, bylo to krásný." skončila jsem své povídání. "A teď ty." pobídla jsem ji.
"No hned jak si odešla mi zazvonil mobil. Volal Tom, že Bill prej někam odešel - nejspíš nakupovat, tak jestli bych se nechtěla sejít. Jsem mu řekla, že ty si taky někam šla, tak ať se staví. Když pak přišel měli jsme se pořád o čem bavit a pak najednou jsme se začali líbat." usmála se.
"Jo, oni jsou tak sladký." zasnila jsem se
"So sweet." usmála se Linda a vstala, protože ji zvonil mobil.
"To bude Tom." hádala jsem.
"Prosim tě, ten teď odešel."ušklíbla se.
Pak už byla slyšet jen Lindy plynná němčina.
"'A kdes vzal moje číslo?'" aha tak to asi nebude Tom.
Linda vpochodovala do koupelny a strčila mi mobil do ruky. "Pro tebe."
nechápavě jsem se na ni podívala. Ta jen pokrčila rameny.
"'Ano?'"
"Ahoj Sandro, tady Chris, stojim přes hotelem, nemohla bys na chvilku ven?'" vypla jsem to a vylítla z pokoje. Co ten tady chce?
"'Něco potřebuješ?'" zeptala jsem se nechápavě.
"'Jo, přemejšlel jsem a prostě se mi líbíš a myslel jsem, že bychom třeba mohli někam vyrazit.'" ježiš, jen to ne, jestli se mě zeptá jestli s nim budu chodit, asi se psychicky zhroutim, protože odmítat do očí neumim.
"'Sandro, budeš se mnou chodit?'" ach jo a je to tu.
"'Podívej Chrisi seš bezva jako kámoš, ale nic víc mezi náma nebude. Já ani nechci.'" uhla jsem pohledem. Chris mi zvedl hlavu a začal se ke mně přibližovat.
"'Vážně ne?'"
"'Ne!'" vytrhla jsem se a zmizela v hotelu.
"Tak co?" vyzvídala Linda.
"No, hrozný!" řekla jsem jí co se těch 5 minut venku dělo.
Potom co jsem to dopověděla na mě Linda koukala jak na zjevení.
"Fakt jo? Jejda to muselo bejt fakt děsný."
Přikývla jsem. Někdo zabušil na dveře našeho pokoje.
"Jestli to bude Chris, tak se zakopu pod zem." oznámila jsem když jsem otvírala dveře.
Stál tam Bill s Tomem.
"'Ahoj.'" pozdravil Bill, ale v jeho hlase i pohledu bylo vidět zklamání. Co se stalo? Musím se ho zeptat až budeme sami.
"'Dlouho jsme se neviděli co?'" ušklíbl se Tom a zavolal na Lindu jestli půjde ven. Ta nadšeně vyběhla. Zůstala jsem s Billem sama.
"'Půjdeme taky ven?'" pokusil se o úsměv.
"'Jo.'" zabouchla jsem dveře. Bill mě opatrně vzal za ruku a podíval se na mě.
"'Tobě nevadí, že tě beru za ruku?'" zeptal se.
"'Ne, mělo by?'" nechápavě jsem se na něj podívala.
"'No, tak tvýmu klukovi.'" nedal se Bill.
"'Mému....co??'" teď mi to došlo, Bill viděl tu scénku s Chrisem.
"'Ne! To nebyl můj kluk....'" začala jsem to vysvětlovat. Bill se usmál.
"'No, už jsem se lekl, že mi tě nějakej maník přebral.'" sedli jsme si zase na lavičku v parku. Začali jsme se líbat. Vlastně jsme pak na sobě až "leželi"
"'Nechci rušit, ale....'" kdo to asi mohl být - samozřejmě, že Chris.
"'Ale rušíš!'" odpálkovala jsem ho.
"'Hm, se ani nedivim, žes semnou nechtěla chodit, když si nabalíš kluka po kterym šílí půlka světa.'" ušklíbl se a podíval se naštvaně na Billa. Otevírala jsem pusu, že mu něco řeknu, ale Bill mě předběhl: "'Něco ti uniklo.'" usmál se. "'Já si nabalil ji.'"
Chris se otočil na mě. "'Jenže mě štve, že s nim ses líbala a semnou si nechtěla.'"
"'Ježiš ty máš problémy, takový bych taky chtěla.'" Bill dostal záchvat smíchu
"'Nenechte se rušit.'" řekl Chris naštvaně a odešel. Povzdychla jsem si. Možná je fakt, že jsem na něj byla docela hnusná.
"'Kašli na něj.'" objal mě Bill kolem ramen.
On je fakt tak milej. Usmála jsem se.
"'Nepůjdem do cukrárny?'" zeptal se mě Bill a už jsme si to namířili do tý nejbližší. Hádejte na co jsme tam narazili - na Toma a Lindu. Zamávali na nás, tak jsme si k nim přisedli. Tom se na mě podíval. "'Sanny, potřebuju s tebou mluvit. Můžeš ven?'" podívala jsem se na Lindu a na Billa, ty jen pokrčili rameny. Tak jsem se teda zvedla a šla za Tomem před cukrárnu. Docela by mě zajímalo co tak důležitýho se mnou musí probírat, že musíme jít ven?!?
(Sanny)

Nejlepší chvilky našeho života I.

30. června 2006 v 13:34 | Sanny |  Nejlepší chvilky našeho života
Konečně je to tu, roční pobyt v německu s mojí snad nejlepší kámoškou Lindou. Protože máme obě dvě v německu příbuzné, není problém se německy domluvit, teď jsme se však rozhodly, že pojedeme na vlastní pěst a ubytujeme se v hotelu v Berlíně. Rodiče už nám všechno zajistili a tak se stačilo jen dostat z letiště k našemu úžasnému hotelu.
"A jsme tu." vydechla Linda a plynnou němčinou si řekla o klíčky od našeho pokoje.
V hotelu jsme se zabydlely celkem rychle, a tak jsme se rozhodly, že se půjdeme podívat někam ven. Procházku parkem jsme ukončily v trafice, kde jsme si koupily německé Bravo, samozřejmě, že v něm nemohl být nikdo jiný než Tokio Hotel.
Lindě se odjakživa líbí Tom, mě Bill, ale ani jedna bysme se neubránily opaku. :-)
Na pokoji jsem si otevřela Bravo, že se třeba dozvím něco nového. Oči mi zabrousily na malý nadpisek: Win (Vyhraj)
'Chceš vyhrát lístky na konzert Tokio Hotel v Berlíně a ještě se s klukama osobně setkat? Stačí nám napsat kdy dvojčata Bill a Tom slaví narozeniny.'
"Lindo!" zavolala jsem na kamarádku do koupelny.
"Stalo se něco??" přiběhla s mokrou hlavou.
"Ježiš sorry, ty si meješ hlavu? No to je jedno. Poslouchej.." a hezky jsem jí přečetla zadání soutěže. Ta koukala jako by jí nedocházelo co jsem jí právě řekla. "Sanny, tam musíme napsat." vylezlo z ní za chvíli.
"Jo, to už mě taky napadlo, proto ti to řikám." vyplázla jsem na ni jazyk.
"Počkej, hned jsem zpět." Linda vběhla do koupelny a málem nabrala futra, za chvilku bylo slyšet jak si fénuje vlasy.
"Tak jsem tu. Jdem se podívat jestli je na počítačích volno, OK?"
"Tady jsou nějaký počítače?" zeptala jsem se.
"Samo, jdem dělej!" vyhodila mě ze dveří.
Počítače tu opravdu byly, ale všechny obsazený.
"Hm, tak máme smůlu no." okomentovala plnou místnost Linda.
"Počkej." zaculila jsem se a namířila si to k jednomu sympatickýmu klukovi.
"'Ahoj, prosim tě, mohla bych si jenom napsat mejl? Hned bych tě sem zas pustila.'" a sladce jsem se usmála. Kluk si mě prohlídl od hlavy k patě, pak však nasadil okouzlující úsměv a k počítači mě pustil. Linda na mě s úžasem hleděla a přiběhla ke mně s časopisem. Rychle jsem vyťukala odpověď, kde bydlíme a telefoní číslo. Těm kteří budou vylosování, bude zavoláno za týden.
"Hm, tak už vidím jak zrovna nás vylosujou." posteskla si Linda.
"'Co prosím??'"zeptal se kluk, s Lindou se mezi sebou bavíme česky, a jemu to asi přišlo trochu divný.
"'Ale nic, jenom že už můžeš k počítači.'" ušklíbla se Linda.
"'A uvidím vás ještě někdy?'" podíval se na nás kluk. Myslela jsem, že vybuchnu smíchy, ale udržela jsem se. "'Nevim.'" otočily jsme se a vydaly se do pokoje.


"Sandro, zvoní ti telefon!" zavolala na mě od televize Linda. Vyběhla jsem z koupelny a popadla mobil. Asi po půl hodinovém vybavování jsem telefon položila a začala skákat radostí. Linda se na mě koukala jak na blázna.
"Lindo, tomu nebudeš věřit, mám ty lístky!"
"Cože??" zeptala a vyskočila ze sedačky, "Ty si ze mě děláš srandu, fakt jo??"
Vylítly jsme z hotelu, že si pro ty lístky dojdem. Cestou jsem do někoho vrazila.
"Sorry." vypadlo ze mě a chtěla jsem jít dál.
"'Hele my se přece známe.'" řekl klučičí hlas.
"'Jako my jo?'" otočila jsem se. To je ten kluk z těch počítačů.
"'Super, třeba nám poradíš, kde je tady redakce Brava.'" zaculila se na něj Linda
"'To je jasný.'" usmál se kluk a nabídl se, že nás doprovodí. Linda jen pokrčila rameny, a tak se neznámý kluk vydal s námi. Cestou jsme se dozvěděly, že se jmenuje Chris a je mu 15, do Německa se přestěhovali když mu bylo 7, původem je ze Švédska.
"'Tak jsme tady.'" usmál se.
"'Super díky, dovnitř už trefíme.'" zazubila jsem se.
Při přebírání lístků jsme se ještě domluvily kdy a kde se sejdem. Zrzavá redaktorka nám pak sdělila, že s klukama z Tokio Hotel se budeme moc vidět, ještě před vystoupením, takže se sejdem hodinu před konzertem, před halou.
Bylo zajímavý sledovat, jak se každý den třeseme, aby už byla sobota a my mohly na ten konzert.
"Tak a je to tu." usmála se Linda a vypravily jsme se. Před halou byl už nával fanynek, asi si myslely, že kluci vylezou, ale ty samozřejmě čekali na mě a na Lindu :-)
"A jak chceš tady najít tu redaktorku??" zeptala se mě Linda.
"To nevim, hledej rezavou hlavu." ušklíbla jsem se. Po chvilce jsme ji našly, stála na schodech a mávala na nás.
"'Tak děvčata, kluci na vás čekají vevnitř. Nepůjdu tam s vámi, abych nerušila, ale během konzertu se možná ještě uvidíme.'" mrkla na nás.
Usmály jsme se a vlezly dovnitř. "Je milá co?" podívala se na mě Linda.
"Jo, je...koukej tamhle jsou."
Bill, Tom, Gustav a Georg seděli na podiu a vesele na nás mávali. Taky jsme jim zamávaly a namířily si to k nim. "To bude trapas." řekla Linda.
"Prosim tě, mysli na to, že jsou to normální kluci." poradila jsem jí.
"'Ahoj.'"s klukama jsme se pozdravili a představili se. Sedly jsme si k nim na podio. Chvilka ticha, 'bože to je trapný' pomyslela jsem si a rychle jsem vymýšlela nějaký téma. Zachránil to Tom, když se rozhodl, že se zeptá, kde jsme nechaly redaktorku. Vysvětlily jsme mu s Lindou jak to s ní je, a pak už ani nevím jak jsme se najednou začali bavit, jako starý známí. Pořád jsme se něčemu smáli, pak jsem si všimla, že se bavím už jenom s Tomem a Linda jenom s Billem. Gustav s Georgem se někam vypařili. No co s Tomem se kecá suprově.
"'Hele holky budeme muset jít, rádi jsme vás poznali. Víte co? Přijďte po konzertě za náma do zákulísí.'" mrkl na nás Bill a zmizel, Tom nám mávnul na pozdrav a zmizel taky. Asi po pěti minutách se do haly nahrnuli fanoušci.
S Lindou jsme ani nemohly mluvit, jak jsme byly šťastný.
"Chápeš, že chtěj abychom za nima přišly do zákulisí?"
"Nechápu." dívala jsem na podio, protože právě přicházel Bill, za nim Tom, Georg a Gustav. Nadšení fanoušků bylo nepopsatelný. Konzert jsme si užily, tak že víc to ani nejde.
Po konzertě jsme se však "nenápadně" vplížily do zákulisí.
"'Super, už jsem se bál, že jste na nás zapoměly.'" ujal se mě Tom. Bill se zamračil, pak však nasadil roztomilý úsměv a mile se zeptal kam vyrazíme.
"'Vy si jděte kam chcete. Já půjdu tady se Sandrou někam sám.'" podívala jsem se po Lindě, ta jen pokrčila rameny. Bill po Tomovi vrhl vražedným pohledem.
Tom už mě však táhl ven, tam nás zavalil dav fanynek. Vykroutila jsem se a sedla si na lavičku, za chvilku si ke mně přisedla i Linda. "Taky je Tom v davu fanynek?" zeptala se.
"Jo." pokusila jsem se o úsměv. "Ten Tom mě docela štve, vypadá to, že se mu líbíš ty, a přitom ho chci já." dostala jsem záchvat smíchu. "Nesměj se jo?" vyplázla jsem na ni jazyk.
"'Holky, my se moc omlouváme, ale to víte..'" pokusil se o úsměv Tom, bylo mu to asi trochu trapný. "'Ne, to je v pohodě.'" usmála jsem se.
"'Co takhle si dojít na pizzu.'" zablesklo se Billovi v očích.
"'Bille, kde ty na ty nápady chodíš?'" zeptal se ho Tom a už jsme si to všichni čtyři rázovali do nejbližší pizzerky. Celou dobu jsem se bavila hlavně s Tomem, ale potaji koukala na Billa, ten zas na mě - to bylo tak krásný.
"'No holky je nám s váma fakt strašně krásně, ale čas běží, co takhle se zejtra sejít?'" zeptal se s milým úsměvem Tom. No jo, byl fakt sladkej. Domluvili jsme se, ale ještě než jsme odešli stihli jsme si vyměnit telefoní čísla.
Celý večer jsme s Lindou básnily jenom o Billovi a o Tomovi. Kdyby nás někdo poslouchal, asi by si myslel, že už jsme dočista na hlavu, furt kecat o tom samym, ale myslet si to stejně nemohl, protože by nám beztak nerozuměl ani slovo.
Ráno jsem se vzbudila asi v deset, Linda ještě spala. Ale myslim, že jsem se probudila včas. Začal mi zvonim mobil - volala mi Bill. Popadla jsem telefon a vběhla do koupeny.
"'Ano?'"
"'Ahoj, tady Bill, doufám, že jsem tě nevzbudil.'"
"'Ne, právě jsem vstala.'" řekla jsem sladce.
"'No totiž jen jsem si řikal, že bychom třeba spolu mohli nějak vyrazim, my dva.'"
Div jsem nezačala skákat radostí.
"'Jo, to bysme mohli.'" řekla jsem vesele.
"'Tak co kdybychom se za chvilku sešli u vás před hotelem??'"
"'OK, tak zatím pa.'" položila jsem to. Vylítla z koupelny, oblékla se a když jsem se malovala, probudila se i Linda.
"Ty někam jdeš?"
"Jo, ehm nevadí, že půjdu sama?" řekla jem rozpačitě. Měla jsem v plánu jí nechat lísteček.
"'Ne, aspoň budu mít klid.'" vyplázly jsme na sebe jazyk a Linda si zase lehla.
Potichu jsem vylezla z pokoje, se podívat jestli už tam Bill stojí, a stál.
'Nějakej rychlej.' pomyslela jsem si a usmála se.
(Sanny)

Anekta2

30. června 2006 v 13:28 | Sája |  Ankety
..

Anketa

30. června 2006 v 13:27 | Sája |  Ankety
..